ROHÁČEK, A. Segmentace signálů EKG na základě jejich kvality [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Student se ve své práci měl zaměřit na téma segmentace kvality signálů EKG na základě jejich kvality. Od úvodu po závěr má práce velmi podprůměrných 22 stran a obsahuje pouhých 12 zdrojů literatury. Praktické části práce je věnováno pouze 8 stran. Po formální stránce je práce na podprůměrné úrovni. Obrázky v kapitole 4 a 5 jsou zbytečně malé a rozsah stránek je zcela nevyužitý. Autor nesplnil hned několik bodů zadání (body 4-6). Kapitole o segmentaci dat (kapitola 4.4), což je zadáním práce, je věnováno 6 řádků. Výsledkům práce (hodnocení, diskuze, optimalizace a závěru) je jsou věnovány pouze 4 strany. Autor sám přiznává, že to málo co realizoval je neefektivní a nedostatečné. Nejpodstatnější je, že práce postrádá návrh sofistikovaného algoritmu pro segmentaci EKG záznamů na základě jejich kvality, ověření tohoto algoritmu na kompletní reálné databázi a srovnání s pracemi jiných autorů. Student během celého semestru průběh své práce ani jednou nekonzultoval, přestože byl na to velmi důrazně upozorněn. Práci celkově hodnotím stupněm nevyhovující/F.
Předložená bakalářské práce studenta Adama Roháčka se zabývá tématem kontinuálního odhadu kvality EKG signálu. Teoretická část práce o rozsahu 14 stran pojednává o elektrokardiogramu obecně, dále o často vyskytujících se druzích rušení, a nakonec o problematice automatického odhadu kvality signálů. Teoretická část je podpořena 12 literárními zdroji. Praktická část s rozsahem 8 stran se věnuje samotnému návrhu vlastního algoritmu. Student se bohužel nikde nezmiňuje o datech, která byla využita. Dozvídáme se jen, že pocházejí z PhysioNetu a bylo jich použito deset v délce trvání 1 minuta. Samotný návrh začíná detektorem QRS komplexů, který je sice pro zvolenou metodu zásadní, ale zároveň nebyl součástí zadání, a tak mohl být využit detektor již existující a fungující. Student se při návrhu QRS detektoru dopouští klasického nesmyslu, kdy při předzpracování signálu použije dva filtry v kaskádě, přičemž ten první nemá z hlediska nastavení mezních frekvencí žádný význam. Pro hodnocení QRS detektoru je využita metrika „přesnost“ bez bližšího vzorce a výpočtu, patrně na zmiňovaných deseti záznamech. Studentův návrh algoritmu pro odhad kvality je inspirován metodou SQI autorů Orphanidou a kol. a konkrétně myšlenkou výpočtu průměrného templátu a následného srovnávání s jednotlivými cykly. Popis navržené metody je velice nedostatečný, není například zřejmé, jak bylo dosaženo výpočtu kontinuální kvality. Zde by mohla pomoci například grafická ukázka. Nicméně výsledky metody jsou nepoužitelné, jak sám studen v práci komentuje. Diskutabilní je také krok, který odhadu kvality předchází. Konkrétně je před odhadem kvality použita dolní propust s mezní frekvencí 40 Hz. Dojde tedy k odstranění širokého pásma rušení, které se následně algoritmus snaží odhadnout. Tento krok není logický a není nijak zdůvodněn ani opodstatněn. Musím podotknout, že návrh metody pro odhad kvality považuji za klíčovou část algoritmu, ale v práci je jí věnována necelá stránka. Návrh následné segmentace chybí úplně, čímž bod zadání číslo 4 zůstává nenaplněn. Hodnocení výsledků se tedy omezuje pouze na autorova konstatování, že pokles/nárust křivky kvality nekoresponduje s okem pozorovanou subjektivní kvalitou signálu. Chybí zde tudíž jakékoliv objektivní hodnocení na rozsáhlých a z pohledu kvality anotovaných databázích nebo alespoň na datech umělých, jak navádí zadání. Ani bod zadání číslo 5 není naplněn. Bod zadání číslo 6 je rovněž diskutabilní, protože zde nebylo nic, co by se dalo rozumně optimalizovat (chybějící data, metrika, kritéria kvality). Je evidentní, že zadané téma svou komplexností převyšuje schopnosti studenta na tématu konstruktivně pracovat. Ze strany studenta došlo k hrubému podcenění složitosti a časové náročnosti vybraného tématu a výsledkem je velice podprůměrná práce.
eVSKP id 150824