NOVOTNÁ, P. Detekce komplexů QRS v dlouhých elektrogramech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Autorka práce navrhla několik variant detekce komplexů QRS v dlouhých záznamech elektrogramů snímaných trojicí ortogonálních svodů z izolovaných srdcí pokusných zvířat. V souladu se zadáním Bakalářské práce autorka vycházela z jednoho signálu vzniklého různými kombinacemi ortogonálních svodů. Testovala celkem tři varianty různých kombinací trojic svodů, pro které realizovala detektory vycházející z energie obálky signálu a z alternativy založené na použití nelineárního energetického operátoru TKEO. Funkčnost navržených detektorů autorka ověřovala na šesti velmi dlouhých elektrogramech obsahujících od pěti do deseti tisíc komplexů QRS. Kromě samotné detekce komplexů vyřešila spolehlivou návaznost jednotlivých úseků, ve kterých detekci postupně prováděla. Pokud jde o diskusi týkající se spolehlivosti jednotlivých variant detektorů, mohlo být jejich porovnání ilustrováno na stejných signálech. Metody detekce testovala také na asi 260 krátkých (10 s) signálech, ale bez ošetření „nevhodných“ začátků a konců záznamů, což vedlo k nižší spolehlivosti detekce. Konstatuji, že během řešení projektu byla autorka aktivní, o výsledcích práce jsem byl průběžně informován. Všechny navržené a realizované algoritmy jsou funkční, zadání Bakalářské práce autorka splnila.
Studentka Petra Novotná se ve své práci věnuje detekci komplexů QRS v dlouhodobých experimentálních elektrokardiogramech z izolovaného srdce. Jednotlivé kapitoly předložené práce jsou obsahově vhodně zvoleny a logicky uspořádány. V teoretické části se studentka věnuje elektrofyziologii srdce a obecnému popisu různých metod detekce QRS komplexu pro humánní EKG záznamy. Samotnému popisu realizovaného algoritmu je věnováno celkem 11 stran textu. Zvolená metoda vychází z prahování filtrovaného signálu, tzv. globálního svodu, který vznikl kombinací tří ortogonálních elektrokardiografických záznamů. Studentka použila pro odvození globálního svodu tři různé metody – výpočet modulu vektoru prostorového napětí, diferenci tohoto modulu a modul vektoru prostorové rychlosti. Vzhledem k zvoleným metodám bylo nutné vyrovnat se s těmi úseky záznamu, které vlivem špatného kontaktu elektrod neobsahují žádný užitečný signál. V tomto ohledu oceňuji snahu autorky navrhnout vlastní algoritmus pro automatickou detekci a eliminaci těchto úseků. Popis algoritmu (Kapitola 7.2) bohužel není příliš srozumitelný a čtenář si může udělat obraz o výhodách a nevýhodách zvoleného řešení až z vlastní diskuze autorky. Taktéž některé další kroky nejsou příliš zdůvodněny nebo jsou nesrozumitelně popsány a mám k nim následující výhrady. Volba mezních frekvencí použitých filtrů nezohledňuje možnost výskytu síťového rušení. Praktickou část věnující se návrhu filtrů by bylo vhodné doplnit např. o modulovou frekvenční charakteristiku filtrů namísto obecné matematické formulace přenosové funkce. Z popisu prahování (Kapitola 7.6) signálu není vůbec jasné, jakým způsobem je prahová hodnota určena. Na několika místech popisu algoritmu jsou zmíněna různá rozhodovací kritéria, která však nejsou blíže specifikována (viz Kap. 7.2 a 7.3). Srovnání účinnosti potlačení kolísání izolinie u různých metod by bylo vhodné prezentovat na stejném úseku signálu. V práci se dále vyskytuje množství vágně či neodborně formulovaných pojmů (např. derivace signálu je tečna v bodě; nulování poloviny spektra, bez uvedení o kterou polovinu se jedná; pojmy několikamilionový signál, velké rušivé složky, syrový záznam a další). Závěrečné kapitoly se věnují samotnému výstupu algoritmu a zhodnocení účinnosti realizovaných metod. Výsledky detekce jsou vhodně prezentovány a dostatečně diskutovány. Jedinou výtku mám k určení celkové dosažené senzitivity a pozitivní prediktivity, kterou není možné počítat jako průměr výsledků dosažených na jednotlivých záznamech. Z formálního hlediska je práce na dobré úrovni; pouze u několika obrázků je zvolena obtížně čitelná velikost písma. Přes uvedené nedostatky konstatuji, že studentka adekvátně zpracovala téma, jehož náročnost odpovídá bakalářskému studiu, a to v rozsahu, který odpovídá zadání. Předloženou práci doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením 75 bodů.
eVSKP id 84372