SPOUSTA, J. Příprava a strukturování tenké vrstvy oxidu vanadičitého pro nanofotoniku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2022.
Študent Jiří Spousta sa vo svojej bakalárskej práci zaoberá prípravou tenkých vrstiev oxidu vanadičitého a charakterizáciou jeho tepelne vybuditeľnej fázovej premeny. K experimentom s naparovaním a následným žíhaním VO2 pristupoval systematicky a s neobyčajným nasadením. Vďaka jeho práci je proces výroby tenkých vrstiev VO2 opakovateľný, fázová premena vyrobeného VO2 markantná a morfológia vrstvy neprekáža jej štruktúrovaniu na nanoúrovni. Uvedomujúc si limity využívania prístrojov v zdieľaných laboratóriách CEITEC VUT pracoval Jiří paralelne i na úpravách naprašovacej aparatúry Kaufman na pôde FSI a jeho práca týmto získala okrem fyzikálneho i technický rozmer. Proces, ktorým je v súčasnosti vďaka úpravám naprašovacej aparatúry možné deponovať a simultánne žíhať VO2, je unikátny a má pre nás do budúcna veľký potenciál. Ciele bakalárskej práce sa v priebehu jej riešenia ukázali ako príliš ambiciózne, predovšetkým kvôli nemožnosti replikovať výsledky starších záverečných prác s tematikou výroby tenkej vrstvy VO2 a nutnej novooptimalizácii tohto procesu. Opakovateľné spôsoby výroby tenkej vrstvy VO2 vhodnej pre aplikácie v metapovrchoch sú z môjho pohľadu o to väčším prínosom tejto práce. Z uvedených dôvodov túto záverečnú prácu odporúčam k obhajobe a hodnotím klasifikačným stupňom A, výborne.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Práce pana Jiřího Spousty se věnuje optimalizaci přípravy oxidu vanadičitého (VO2), který spadá do skupiny materiálů vhodných pro výrobu laditelných metapovrchů. Téma je zde uvedeno, představena motivace a položen stručný teoretický základ důležitých konceptů souvisejících s VO2. Vzhledem k tomu, že se celá praktická část věnuje optickým vlastnostem, trochu zde chybí uvedení optických vlastností VO2 z literatury. Teorie je vhodně doplněna metodami výroby a metodami charakterizace. Kapitola Výsledky je rozdělena do dvou částí podle metody výroby. V první části je materiál připraven napařováním z prekurzorového prášku VO2. Jsou zde popsány technické problémy při výrobě tenkých vrstev a uvedeno velké množství parametrů, které ovlivňují kvalitu vyrobeného VO2. Tato kvalita je ale posuzována pouze jednou analytickou metodou. Není zde jasné, jakými argumenty je podloženo, že se skutečně jedná o VO2 a ne o nějaký jiný oxidační stav či mix toho správného a jiného oxidu. Celý proces výroby je trochu alchymie a ukazuje se, že i pro stejné depoziční podmínky a identický experiment (3.2b a 3.3b) je výsledek jiný. Metoda evaporace a následné oxidace se na základě prezentovaných dat jeví jako neopakovatelná. Druhá část je proto zaměřena na hledání alternativní metody výroby tenkých vrstev VO2. To je nakonec realizováno metodou IBAD depozicí vanadu na zahřívaný substrát s připouštěním kyslíku jako reaktivního plynu. Kreativní řešení a vývoj nové metody výroby považuji za vrchol této bakalářské práce. Zároveň se zdá, že by tato metoda mohla vést k lepším a reprodukovatelnějším výsledkům. Škoda je, že tento úsek není obsáhlejší, protože si za tím člověk dokáže představit velké množství práce. Bakalářská práce je srozumitelná, logicky uspořádaná, motivace jasně představená, podložená teoretickým základem a psaná bohatou češtinou. Obsahuje obvyklé množství překlepů a někdy se autor dopustí menších nepřesností (PbN tělísko nebo chybějící jednotka rezistivity v obr 1.1). Praktická část je věcná, někdy ovšem až příliš stručná. Ocenil bych také větší množství analytických technik pro posouzení vytvořených vrstev, ať už z hlediska morfologie nebo k zjištění oxidačního stavu. Na bakalářské práci jde viděl velké experimentální nadšení, které vedlo k získání zajímavých poznatků slibných k dalšímu využití. Ačkoli část cílů není splněna, práci hodnotím jako velmi dobrou a doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | C | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B |
eVSKP id 140646