HERMANSKÝ, D. Výpočtové modelování rámu obráběcího stroje [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2014.

Posudek vedoucího

Novotný, Lubomír

Úkolem diplomanta byla výpočtová analýza svislého obráběcího centra při teplotním zatěžování. Zadání klade důraz na vystavění výpočtového modelu na základě reálných dat, tj. reálné geometrie, měření atd. Další úkoly pro zpracování DP jsou uvedeny v zadání. V úvodních kapitolách se diplomant věnuje obecnému mechaniky těles, měření, zpracování výsledku měření. Diplomant uvádí základní informace o účelu jednotlivých měřících strojů, teorie měření až po výpočtové modelování. Popis je účelně doplněn fotografiemi vybraných strojů, přístrojů a s prací souvisejících zákonitostí, metod a postupů. Výpočtová část je názorně a přehledně zpracována. Souhlasím s diplomantem, že stanovení spektra zatížení u univerzálního obráběcího stroje je diskutabilní záležitost. Naštěstí v tomto případě bylo zatěžování výpočtového modelu realizováno na základě experimentálně zpracovaných dat. Diplomant však dříve dokončil práci než firma TOSHULIN stroj, tudíž nemohlo být přistoupeno k experimentální verifikaci výsledků. Na realizovaných výpočtových variantách rámu stroje (zjednodušování, definování okrajových podmínek) a pomocí výsledků výpočtů jsou názorně ukázány vlastnosti použité výpočetní metody. Při obhajobě práce by mohly být více vysvětleny výsledky i v jiných osách, než pouze ve směru Y a jejich vliv na přesnost stroje. Diplomant aktivně přistupoval k řešení práce, sám přicházel s věcnými podněty, které potvrzovaly jeho dřívější kontakt s metodou konečných prvků. Zpracování diplomové práce je po typografické, grafické stránce velmi dobré. Doplňující otázky: 1) Jak by modelově realizoval nerovnoměrné teplotní zatížení rámu, např. na jeden ze stojanů svítí slunce? 2) Jaká je poloha vybraných referenčních bodů? V prezentaci práce uveďte rozměry. 3) Jaký je rozdíl mezi elementy, které jsou použity pro model příčníku a smykadla? 4) Při lineární aproximaci teplotního zatížení v programu Ansys – kolik bodů mezi jednotlivými teplotami (load steps) musel program vypočítat? Lze využít i jiné aproximace?

Posudek oponenta

TOSHULIN,, Martin Minarčík;

V teoretické části práce autor Bc. Dominik Hermanský stručně popisuje teorii přenosu tepla (kap. 2), modelování (kap. 6) a metody konečných prvků (kap. 9). Teoretický rozbor není cílem této práce, tudíž orientační seznámení s teorií považuji za dostačující. V kap. 8 autor volí pro MKP výpočet software ANSYS s prostředím Workbench. Zde bych uvítal uvedení verze software (předpokládám v.14-15) a také parametry výpočetní stanice, aby si čitatel práce mohl udělat jednak lepší obrázek o hardwarové náročnosti celého výpočtu, jednak porovnání výpočetní síly nové verze ANSYS se starší verzí (v TOSHULIN používáme ANSYS v7.0). Taktéž bych považoval za vhodné uvést výpočetní časy MKP výpočtů, uvedených v práci, což je důležitý parametr při práci s FEM software. V kap. 10 autor správně popisuje tvorbu výpočtového modelu. Volbě tzv. „free-meshing“ síťování, kontatních vazeb typu „bonded“, resp. okrajových podmínek nelze nic vytknout, jedná se o standardní postup. Taktéž průběžné zjednodušování geometrie modelu a sledování vlivu na výsledek FEM výpočtu patří do běžné praxe výpočtáře, nehledě na robustnost použité verze FEM software. Bylo by velmi žádoucí provést srovnání MKP výpočtů s experimentálními daty, které v práci postrádám. Tento deficit ovšem nepřipisuji na vrub autorovi práce; nebylo v jeho silách koordinovat své úsilí s pracovním rytmem soukromé výrobní společnosti.

eVSKP id 71648