SVOBODOVÁ, S. Analýza rozdílu HRV parametrů z PP a RR intervalů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Studentka pracovala samostatně a občasně využívala konzultací. Psaný text je čtivý, srozumitelný a dobře strukturovaný. V úvodu teoretické části studentka popisuje anatomii srdce a princip měření EKG křivky. Další dvě kapitoly věnuje typům rušení EKG signálu a metodám jeho předzpracování. Následuje popis některých metod detekce R a P vln. Zde postrádám podrobnější popis problémů detekce P vln, které studentka konzultovala. Další kapitola se věnuje popisu HRV analýzy, kde studentka popisuje parametry, které dále používá. V praktické části postrádám bližší zdůvodnění volby použitých metod. Kladně hodnotím, že studentka výslednou analýzu prováděla na datech z veřejně dostupné databáze, kterou si sama vyhledala. Po konzultaci byly vyřazeny záznamy EKG, které znemožňovaly dobrou detekci P vln vlivem velkého zašumění a tím pádem by chybně ovlivnily hlavní část práce a to porovnání rozdílů mezi PP a RR intervaly. Negativně také hodnotím volbu signálů o délce 1 minuty, namísto 5min a delších. Výsledné statistické srovnání je přehledné a jasné. Výsledky studentky také souhlasí s obecně uznávaným přístupem, že RR a PP intervaly se od sebe neliší s dostatečnou statistickou významností. Práce je velmi dobrá, ale kazí ji některé formální nedostatky a překlepy. Práce studentky s literaturou je dobrá a je vidět i dobré pochopení anglických literárních zdrojů. Celkově práci hodnotím stupněm B, 86 bodů.
Autorka v práci detekuje P-vlny a QRS komplexy a následně srovnává HRV parametry vypočtené z RR a PP intervalů. Práce je srozumitelně členěná a respektuje zadání. V teoretické části však autorka uvádí několik způsobů detekce QRS komplexu, ale vzájemně je nesrovnává, ani nezdůvodňuje výběr jedné z nich pro praktickou část práce. Kladně hodnotím autorčinu schopnost srozumitelně popsat teoretický rozbor práce, kterému se vymyká jen nesrozumitelný popis získání spektra v první kapitole na straně 30. Větší výhrady mám k dvěma oblastem praktické části práce. (1.) Autorka používá tachogramy dlouhé 1 minutu, přitom standardem pro frekvenční zpracování tachogramů je úsek dlouhý alespoň 5 minut, jak doporučuje Task Force society, jenž chybí v seznamu literatury. (2.) Autorka dokumentuje správnost detekce QRS komplexů ukázkou jediného úseku EKG záznamu a to ještě ideálního. Chybí mi zhodnocení globální úspěšnosti QRS detektoru, nebo aspoň ukázka korektní detekce u zarušeného EKG signálu. Stejný problém nastává i u dokumentace kvality detekce P vlny. Výsledek detekce P je opět zobrazen na jediném a ideálním EKG úseku, ale zpracování signálu vedoucí k této detekci už není ani zobrazeno, ani není vyčíslena spolehlivost detekce. Statistika je provedena na neurčeném počtu EKG záznamů, konkrétně autorka zmiňuje, že využila “několika EKG signálů”. Zadání je zcela splněno. Práce je čtivá a má dostatečný rozsah. Jazyková i formální úroveň práce je dobrá (i když ji mírně snižují formální nedostatky: intervaly RR a PP jsou v grafech vyneseny bez jednotky; obrázek 17 popisuje detekci R, ale je nadepsán nadpisem o detekci P; autorka používá odlišný řez písma v popisu proměnných a rovnic, práce obsahuje překlepy, atd), práce s literaturou je dostatečná. Celkově považuji autorkou dosažené výsledky za vynikající a jejich dokumentaci v předkládané bakalářské práci za dobré.
eVSKP id 118324