HOTOVEC, J. Textilní mikrovlnné komponenty [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Cílem semestrální práce bylo studium a návrh textilních mikrovlnných komponent se zaměřením pozornosti na komponenty využívající vlnovodu integrovaného do substrátu (SIW). Student v první části práce charakterizuje komponenty ve struktuře SIW, následně popisuje podrobně technologie výroby textilních materiálů a jejich charakterizaci dielektrických i elektrických vlastností. Následně pečlivě popisuje a navrhuje mikrovlnné komponenty (dělič výkonu, filtr typu dolní propust) pro tři vybrané textilie. Na základě vypočtených dat student modeloval a optimalizoval uvedené komponenty v programu CST Microwave studio. Děliče výkonu i filtry realizoval technologií plátování a experimentálně ověřil. Na základě dosažených výsledků je metody výroby a jejich vhodnost diskutovány. Zadání práce bylo splněno, po formální stránce bakalářská práce obsahuje menší počet nepřesností a chyb (např. jednotky u grafů, anglický popis obrázku), drobné nedostatky shledávám v neodbornosti textu. Také bylo vhodné vyrobit komponenty další odlišnou technologií pro možnost porovnání vhodnosti výrobního postupu. Tyto nedostatky mohly být odstraněny při systematičtějším přístupu, lepším časovém rozložení potřebné práce v průběhu semestru a umožnění nahlédnutí do práce před termínem odevzdání. I přes uvedené výtky bylo zadání práce splněno a proto navrhuji hodnocení 69 bodů.
Předložená bakalářská práce se zabývá návrhem textilních mikrovlnných komponent na bázi vlnovodu integrovaného do substrátu. Vlastní text práce je rozdělen do šesti kapitol, přičemž jádro práce, měření elektrických vlastností 3D textilií, návrh a realizace vybraných komponent (SIW vlnovodu, děliče výkonu a filtru typu doplní propust) jsou uvedeny ve 2. až 5 kapitole. Nerozumím proč student pro měření relativní perimitiviti textilií použil jinou metodu než pro měření ztrátového činitele tan(delta). Dále postrádám zde závislost relativní permitivity na kmitočtu. Zarážející je fakt, že se student nepozastavuje nad tím, že ztrátový činitel tan(delta) v obr. 2.11 dosahuje i záporných hodnot. V práci není uveden kmitočet, pro jaký jsou data (relativní permitivita a ztrátový činitel tan (delta)) v tab. 2.1 a 2.2 prezentována. Modelování vybraných komponent v kapitole 4 není úplně správné. Je dobré si uvědomit, že při modelování struktur na bázi vlnovodu integrovaného do substrátu se nejdříve pracuje se zjednodušeným modelem, tj. místo zkratujících propojek mezi spodní a horní stěnou SIWu se používají plné stěny (SIW je vlastně nahrazen vlnovodem obdélníkové průřezu). V další fázi se nahradí plné stěny řadami zkratovacích propojek a nakonec se připojí přechody na konvenční vedení (např. mikropásek), protože přechody jsou zde jen kvůli experimentálnímu ověření. Všechny vynesené závislosti v práci mají špatnou jednotku horizontální osy (místo „GHz“ mělo být psáno „Hz“). I přes uvedené výtky považuji zadání práce ve své podstatě za splněné. Z formálního hlediska je práce zpracována na dobré úrovni.
eVSKP id 102260