HRNČÁREK, M. Moderní struktury řízení servosystémů se střídavými pohony [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudek vedoucího

Václavek, Pavel

Předložená diplomová práce se zabývá otázkou pokročilých metod řízení elektrických pohonů. Vedle realizace klasických algoritmů jako je vektorové řízení se zaměřuje rovněž na ověření algoritmů řízení synchronního a asynchronního motoru na základě exaktní zpětnovazební linearizace. Práce kombinuje jak nutnost proniknutí do poměrně komplikovaných otázek řízení nelineárnách dynamických systémů, tak i praktické vývojové práce při realizaci řídicích algoritmů v prostředí Matlab-Simulink a procesoru řady Freescale 56F800E. Diplomová práce je celkově dobře zpracovaná, lze snad jen vytknout některé nepříliš stylisticky dobré formulace. Vytvořené algoritmy pro Matlab-Simulink i processor řady 56F800E jsou funkční. Přínosné je zejména ověření funkce algoritmu založeného na zpětnovazební linearizaci na reálné elektromechanické soustavě. Zde se diplomant potýkal s problémem implementace proudového omezení, které představuje pro algoritmy daného typu obecně značný problém. Vzhledem k rozsahu diplomového projektu nebylo možné otázku implementace proudového omezení zcela uzavřít a bude předmětem dalších řešených projektů. Diplomant pracoval samostatně s přiměřeným využitím pravidelných konzultací. Předložená diplomová práce svědčí o inženýrských schopnostech diplomanta a doporučuji ji proto k obhajobě.

Posudek oponenta

Blaha, Petr

Zadání diplomové práce je obtížné jak z hlediska časové náročnosti, tak také z hlediska odborného. Diplomant zdařile pronikl do problematiky řízení střídavých synchronních a asynchronních motorů a zpětnovazební linearizace. Práce je napsána v logickém sledu a je logicky rozčleněna do devíti kapitol. Po úvodu následuje kapitola zabývající se popisem synchronních motorů s permanentními magnety. Další kapitola se zabývá vektorovým řízením střídavých pohonů. Následuje kapitola s popisem přímého řízení mometu. Tím končí úvodní popis, který je převzat z literatury. Další kapitola popisuje metodu zpětnovazební linearizace a její aplikaci pro řízení střídavých motorů. Použitý matematický aparát převyšuje matematické znalosti běžného studenta tohoto studijního oboru. Následuje kapitola popisující knihovnu řídicích algoritmů pro Matlab-Simulink a implementaci některých řídicích algoritmů na reálném hardware. Přínosné jsou experimenty provedené na reálném synchronním motoru s permanentními magnety, kdy student musel řešit praktické problémy s implementací algoritmů. Rozsah jednotlivých kapitol je dle mého názoru vyvážený a odpovídá jejich důležitosti. Práce obsahuje množství překlepů (str. 11 trojce místo trojice, str. 15 se jsou, …), nelogických vět a několika nedodělků (str. 22 zbývá už jen pohybová rovnice: a samotná rovnice chybí, na obr. 2.2 chybí šipka u i_s_a). Píše se o Clarkově transformaci, ale ona to byla žena. V kapitole 4.1 není moc jasné, jaký motor byl simulován, nejsou zde uvedeny jeho parametry. V rovnici 6.11 se dle mého názoru neshodují indexy s textem. Na str. 56 se píše, že řídicí algoritmus pracuje bez "zákmitu" v otáčkách, já tam ale ten podkmit vidím. Na straně 77 se píše o číselných typech Frac16 a Frac32 jako o počítání s plovoucí desetinnou čárkou. Ve skutečnosti je to jiný pohled na celočíselný typ, kde je desetinná čárka pevná. Na str. 79 je špatný odkaz na decoupling. Zadání práce je bez výhrady splněno. Diplomová práce celkově svědčí o inženýrských schopnostech diplomanta. Přes uvedené připomínky navrhuji hodnocení B 85 bodů.

eVSKP id 30816