CHUMCHAL, O. Komplexní mechanický model plic [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudek vedoucího

Jedelský, Jan

Pan Ondřej Chumchal řešil bakalářskou práci zaměřenou na rozšíření stávajícího modelu BUT modelu lidských plic o nižší bronchiální generace. Zahrnovala podrobnou rešerši dostupných řešení a vlastní návrh komplexního mechanického modelu plic. Autor musel, s ohledem na povahu tématu, zpracovat větší množství převážně cizojazyčných zdrojů. Výhodou byla jeho dobrá znalost anglického jazyka. V rámci studia problematiky a rešerší publikovaných řešení ukázal schopnost s literaturou dobře pracovat. Za hlavní přínosy práce považuji kromě samotné rešerše publikovaných řešení také zhodnocení, vybrané přístupy a návrhy pro rozšíření modelu. Práce byla poměrně náročná z hlediska věcné náplně i jazykově. Student práci s vedoucím konzultoval dostatečně intenzivně a prokázal schopnost samostatné práce na daném tématu. Při řešení volil adekvátní postupy. Práci řešil v souladu se zadáním, postupoval systematicky a věnoval se jí během celého ročníku. Výsledky jsou původní. Kladně hodnotím celkový přístup studenta, spolehlivost a zodpovědné úsilí při řešení. Hloubka zpracování tématu odpovídala zadání, pouze v některých ohledech (poslední tři cíle práce) mohlo být řešení detailnější a více propracované. Výsledek práce je dobrým předpokladem pro pokračování na tomto tématu v dalším studiu.

Posudek oponenta

Mišík, Ondrej

Študent Ondřej Chumchal vypracoval bakalársku prácu na tému komplexného mechanického modelu pľúc. V práci spracoval súčasný stav poznania v oblasti mechanických modelov dýchacích ciest a pokúsil sa navrhnúť riešenia na zdokonalenie aktuálneho modelu, ktorým Laboratórium aerosólov disponuje, čím splnil ciele bakalárskej práce. Bohužiaľ, práca pôsobí neprehľadne a chaoticky. Všetky obrázky prevzaté z anglicky písanej literatúry sú uvedené bez prekladu do českého jazyka. Na strane 32 a 33 sú dva obrázky označené číslom 16, navyše na oboch sú tabuľky vystrihnuté z literárnych prameňov, a bolo by vhodné umiestniť ich do príloh. Študent v časti 2.1 viackrát upriamuje pozornosť na podobnostné kritériá, ktoré však definuje až v kapitole 2.2. V kapitole 3 sú uvedené možnosti zlepšenia modelu pľúc, v kapitole 4 zase konkrétny návrh na zlepšenie aktuálneho modelu. Kapitoly 3 a 4 sú teda obsahovo veľmi podobné a bolo by možno vhodnejšie zlúčiť ich do jednej. Medzi návrhmi na zlepšenie aktuálneho modelu pľúc autor uvádza možnosť takzvaného penového dna, toto riešenie však neprináša zdokonalenie metodiky a výsledky takéhoto merania by boli v horšom rozlíšení ako aktuálne, keďže pri používanej metodike je za každou výstupnou vetvou umiestnený membránový filter, ktorý umožní vyhodnotiť frakciu penetrujúcu do hlbších častí pľúc pre každú vetvu modelu samostatne. Podobne autor navrhuje zlepšiť podmienky v modeli pľúc tenkou vrstvou silikónového oleja po vnútorných stenách. To však súčasťou aktuálnej metodiky je. Na základe vyššie uvedeného sa zdá, že študent v čase písania práce nemal dostatočné znalosti o metodike používanej pri meraní depozície aerosólu v modeli pľúc na VUT. Okrem návrhu penového dna autor uvádza zaujímavé návrhy na simuláciu hlbších častí pľúc pomocou segmentov s guličkami a definovanou porozitou alebo pomocou segmentov obsahujúcich vedľa seba naskladané trubičky, pričom tieto návrhy majú potenciál. Autor pre oba vypočítal Reynoldsove čísla v segmentoch simulujúcich hlbšie vetvenia dýchacích ciest a porovnal ich s Reynoldsovým číslom v týchto častiach v reálnych dýchacích cestách. V prípade trubičkového modelu však vypočítané hodnoty Re neuvádza iba tvrdí, že sa výrazne nelíšili od reálnych hodnôt. Napriek tomu, že práca má viacero nedostatkov, prináša niektoré zaujímavé podnety a hodnotím ju známkou DOBRE (C)

eVSKP id 132652