KOLAŘÍKOVÁ, A. Organické luminofory s dlouhovlnnou emisí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2023.

Posudek vedoucího

Vala, Martin

Splnění požadavků zadání Práce splnila stanovené cíle: byl studován vztah mezi chemickou strukturou organických luminoforů a optickými vlastnostmi, zejm. fluorescencí a byly připraveny nanočástice pro využití ve fluorescenční mikroskopii. Tohoto cíle bylo dosaženo pomocí vývoje systému host-hostitel, ve kterém se uplatňuje rezonanční přenos energie z hostitele na hosta vykazujícího dlouhovlnnou emisi. Realizovaná práce poskytla poznatky ohledně možnosti zvýšení kvantového výtěžku fluorescence organických luminoforů s emisí v blízké infračervené oblasti. Studium literatury a její zpracování, Využití poznatků z literatury Práce pracuje s téměř padesáti literárními zdroji. Diskutované informace z těchto zdrojů jsou relevantní k problematice práce, jsou zpracovány přehledně a srozumitelně a dávají dobrou představu o současném stavu poznání v oboru. Kvalita zpracování výsledků, Interpretace výsledků, jejich diskuse Experimentální výsledky jsou kvalitně zpracovány a přehledně prezentovány. Výsledky jsou relevantně interpretovány ve vztahu k zaměření práce a zjištěné skutečnosti jsou diskutovány v kontextu současného stavu poznání. Závěry práce a jejich formulace Závěry práce jsou formulovány jasně a přehledně. Využívání konzultací při řešení práce, Celkový přístup k řešení úkolů Studentka Adéla Kolaříková využívala konzultací přiměřeně a práci realizovala i sepsala do značné míry samostatně. Velmi kladně oceňuji její zájem o problematiku a schopnost se v ní rychle zorientovat. Během realizace experimentů, diskusí nad jejich výsledky i během psaní bakalářské práce studentka prokázala, že se v problematice orientuje, je schopna samostatného uvažování i realizace experimentů a interpretace zjištěných výsledků. Práci doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením „A“.

Posudek oponenta

Kratochvíl, Matouš

Studentka Adéla Kolaříková se ve své bakalářské práci zabývá přípravou a studiem host-guest systémů organických fluoroforů s cílem získat pomocí Försterova rezonančního přenosu systém se silnou emisí ve vzdálené červené / blízké infračervené oblasti elektromagnetického spektra. Bakalářská práce svou délkou (51 stran textu) překračuje doporučený rozsah, obsahuje však všechny očekávané náležitosti. Text pracuje s poměrně rozsáhlým literárním aparátem (49 citovaných referencí), převážně složený z aktuálních a relevantních odborných článků. V teoretické části je poměrně dobře a dostatečně hluboce přiblížena teorie fluorescence, přípravy nanočástic a přehled současného stavu využití host-guest systému ve výzkumu. V práci se vyskytuje větší množství překlepů, gramatických chyb, kostrbatých a neobratných vyjádření i vyloženě nejasných tvrzení a pojmů. Tyto bohužel snižují kvalitu celkového dojmu z jinak povedené práce. Uvádím několik příkladů: - Neskloňování jména „…Sirem Goerge Gabriel Stokesem“. - „Barviva … přitahují neustálou pozornost… Mezi jejich výhody patří levná excitace laserovou diodou, snížený rozptyl a zvýšená schopnost průniku mnohem hlouběji do měkkých tkání a kostí, díky relativně nízké absorpci složek tkáně (voda a hemoglobin) v NIR spektrálním rozsahu.“ Z těchto vět není jasné, zde do tkání pronikají barviva nebo světlo, také „levná excitace“ není úplně obratná formulace. - Podivný překlad jinak používaného pojmu multiplicita „…nejnižšího excitovaného stavu dané násobnosti“. - „Vlnové délky a vlnová čísla lze vzájemně přepočítat pomocí reciproké hodnoty vzaté z každé hodnoty.“ - Zde mělo jít možná o elektrostaticky vázané dimery? Str. 54 „elektronicky vázané dimery“ Jako drobnou poznámku bych uvedl, že v úvodu se zpravidla neuvádějí citace. Pro větší přehlednost obsahu bych doporučil neuvádět kapitoly 3. úrovně. Jejich krátkost vede k častému a zbytečnému opakování čísel stránek. Obdobně v teoretické a experimentální části by bylo vhodné sloučit některé z uvedených kapitol pod společnou kapitolu 2. úrovně. Z formálního hlediska bych ještě vytknul nedodržení používání stejného fontu v grafech a textu (v některých případech jde pouze o některé prvky daného grafu) a odlišnou barvu popisků objektů. Ačkoli kladně hodnotím překlad pojmů v Obrázku 1, další obrázky jsou už bohužel v angličtině. Jako poslední formální výtku ještě uvedu, že je typograficky správně psát proměnné kurzívou. V teoretické části jsem narazil na dvě nejasnosti. Na str. 13 je při popisu Försterovy vzdálenosti uvedena věta: „Tedy při této vzdálenosti (r = R0) by se v případě nepřítomnosti akceptoru snížila emise donoru na polovinu své intenzity.“ která nedává smysl. Jaký význam má mít vzdálenost D-A, když je přítomna pouze jedna z molekul? Dále na str. 14 je definováno E jako účinnost FRET, rovnice (3) je pak ale uvedena jako závislost energie na vzdálenosti. Kromě těchto výhrad jsou však teoretická a experimentální část práce zpracovány přehledně a pochopitelně s logickým členěním. Výsledky experimentů jsou v práci dobře prezentovány a popsány. V textu jsou používány odkazy na patřičné uvedené tabulky a grafy s výsledky. Vzhledem k rozsahu práce si však myslím, že by bylo vhodné část výsledků sloučit a popisovat společně. Věřím, že by to v očích čtenáře prospělo jejich srovnání a přehlednosti diskuze. V diskuzi výsledků, zejména v části věnované výsledkům zkoumání nanočástic H-G systémů, by bylo vhodné uvést srovnání s obdobnými experimenty popsanými v literatuře. Adéla Kolaříková ve své bakalářské do velké míry splnila vytyčené cíle a celý postup poměrně dobře popsala. Až na některé výhrady se jedná o kvalitně zpracovanou práci, kterou doporučuji k obhajobě s hodnocením „Velmi dobře (B)“.

eVSKP id 149029