TOBOLKA, L. Vliv tvaru a materiálu létající platformy na zisk antény [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Zadání považuji za téměř splněné. Bylo očekáváno více odsimulovaných charakteristik pro více materiálů a pro různé natočení drona vůči anténě. Student docházel na domluvené schůzky, ale ke konci semestru mu chyběla vlastní iniciativa a podcenil časovou náročnost práce. Text práce není na vysoké technické úrovni a celkový popis praktické části práce je pouze povrchní. Po formální stránce je práce na slušné úrovni, student se řídil pokyny vedoucího.
Bakalářská práce studenta Lukáše Tobolky se zabývá problematikou šíření signálu v oblasti létajících platforem. Konkrétně se zaměřuje na tvar vyzařovací charakteristiky antény v přímé blízkosti těla dronu a s ní spojeným ziskem. Teoretickou část práce začíná student úvodem do problematiky, kde velmi krátce nastiňuje řešený scénář a následně se zaměřuje na popis skladby multikoptér. Již zde je bohužel nutno konstatovat, že student používá naprosto nadbytečné, nicneříkající věty, které obsahují množství překlepů (např. první věta v kapitole 1.). Dále student využívá velké množství názvů pro rotory (bezkartáčové, bezkomutátorové) aniž by vysvětlil, zda se jedná o rozdílné druhy či nastínil jejich princip fungování. U popisu antén dále student uvádí zavádějící informace (např., že antény jsou základní součástí každé komunikace v dnešní elektrotechnice či že zisk je poměr vyzařovaného výkonu v určitém směru k výkonu dodávanému anténě). V praktické části student popisuje několik druhů měření za pomocí zařízení MikroTik wAP 60GP AP. Bohužel práce obsahuje pouze popis hardwaru, nikoliv však jeho konkrétního nastavení pro daná měření, což znemožňuje ověřit správnost výsledků. To je asi nejvíce patrné na Obr. 2.8, kde obrovské rozdíly mezi jednotlivými měření budou nejspíše způsobeny vnitřními mechanismy pro regulaci výkonu daného zařízení. Stejně tak v kapitole 2.1.3 student mluví o měření v rozsahu úhlů od -90 do 90 stupňů, čemuž ale pak neodpovídají vyobrazené grafy na Obr. 2.4, 2.5 a 2.6. V poslední části student popisuje modelaci antén a vlivu tvaru multikoptéry na jejich zisk. Zde se snaží modelovat reálnou anténu (tedy, pole patch antén o rozměru 6x6 antén). Dle slov studenta se toto pole dá modelovat pomocí horn antény, která má velmi podobnou vyzařovací charakteristiku jako pole patch antén. Zde bych očekával bližší popis, jak k tomuto závěru došel a čím jsou si antény podobné. Následně tento model využívá pro modelaci zisku signálu v závislosti na vlivu jednoho ramene multikoptéry (místo v zadání uváděného celého těla v různých konfiguracích), což odůvodnil nedostatečným výkonem použitého hardwaru pro simulace. Jak již bylo zmíněno výše, práce obsahuje velké množství stylistických chyb, chybějících odkazů na obrázky, nevysvětlených zkratek a nesprávných, nepřesných či matoucích vět. Působí tak dojmem, že byla psána na poslední chvíli a jejímu obsahu a kvalitě nebyla věnována patřičná pozornost. Je také otázkou, zda student problematice opravdu rozumí a tyto nepřesnosti jsou důsledkem nepozornosti či jsou naopak důsledkem nedostatečného porozumění. I přes tyto nedostatky se však zadání práce dá považovat za splněné a výslednou práci hodnotím stupněm E / 57 bodů a doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 118070