DUŠEK, M. Zpracování zázněje z Dopplerovského radarového senzoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.
Student přistupoval k řešení projektu aktivně a pravidelně využíval možnosti konzultací. Pří řešení postupoval metodicky spávně. Provedl matematický výpočet a simulací ověřil funkci obvodu v nepájivém poli. Vytvořil prototypovou desku. Zařízení navrhnul modulovou strukturou, což umožnilo realizaci nového analogového bloku s lepšími vlastnostmi. Student se přiklonil k variantě vytvoření vlastního obslužného programu. Kde využil existující knihovny pro výpočet FFT, kterou implementoval do programu. Po formální stránce práce obsahuje pouze drobné nedostatky jako překlepy ve vzorcích a neuvedené odhady chyb při měření.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění zadání | A | 45/50 | |
| Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | A | 20/20 | |
| Formální zpracování práce | A | 18/20 | |
| Využití literatury | C | 7/10 |
Požadavkem zadání diplomové práce bylo navrhnout zařízení pro zpracování, digitalizaci a přenos získaných dat z konkrétního komerčně vyráběného radarového senzoru typu HB410. Dále bylo zadáním požadováno navržené zařízení vyrobit a oživit, získaná data zpracovat počítačovým programem, ze získaných dat identifikovat cíle, určit jejich radiální rychlost a měřením ověřit parametry senzoru udávané v jeho katalogovém listu. Typ cílů u nichž je požadováno měření rychlosti ani rozsah měřených rychlostí nebyl zadáním specifikován. S ohledem na požadavek realizace a oživení zadaného zařízení považuji zadání diplomové práce za náročné. Základní požadavky zadání považuji za splněné. Návrh jednotlivých dílčích částí, předložený návrh zpracování dat počítačovým programem a zpracování výkresové a průvodní dokumentace jsou celkově na dobré odborné úrovni. Odborné úrovni práce by však prospělo, kdyby na počátku vlastního návrhu byl stanoven základní rozsah předpokládaného měření rychlostí a z toho vyplývající možné využití navrhovaného zařízení. To že se předpokládá měření rychlosti v km/h a že měřenými objekty budou automobily je zřejmé až z poslední kapitoly diplomové práce. Právě pro tuto aplikaci není čidlo HB410 příliš vhodné. V práci se také vyskytuje řada nepřesností a nejasných formulací a nelogických závěrů. Například u návrhu klíčových součástek analogových filtrů chybí toleranční analýza. Měření výstupního napětí z filtru v tab.1 je pro vzdálenost do 100 cm (měření rychlosti automobilů), nebo "intenzita přijímaného signálu" je na str. 4 udávána v uVp-p, výsledky simulace na str. 19 jsou uváděny jako "naměřené v Pspice". V interpretaci dosažených výsledků a jejich diskusi vidím největší slabinu oponované práce. Diplomant odvedl veliký objem práce, ale reálná interpretace možného využití dosažených výsledků prakticky chybí. Využití pro měření rychlosti motorových vozidel nepovažuji za šťastné, protože zde se jedná o natolik náročnou problematiku, jejíž řešení podle mého názoru přesahuje možnosti zadané diplomové práce. Z formálního hlediska je diplomová práce na dobré úrovni, jak v textové části, tak i u výkresové a další doprovodné dokumentace.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | 18/20 | |
| Odborná úroveň práce | B | 40/50 | |
| Interpretace výsledků a jejich diskuse | C | 15/20 | |
| Formální zpracování práce | A | 9/10 |
eVSKP id 31115