DVOŘÁČEK, J. Přímé měření zátěžného úhlu laboratorního generátorového soustrojí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Cílem předložené bakalářské práce bylo navrhnout a zrealizovat přímé měření zátěžného úhlu laboratorního generátorového soustrojí, které by se dalo dále využít pro měření parametrů a provozních stavů stroje. Svým charakterem se tedy jedná o zadání s reálným výstupem pro praktické využití v laboratorní výuce. Z pohledu praktické realizace bylo zadání práce zcela splněno a nelze než pochválit autora za to, jak si poradil s dílčími problémy a dokázal měření zrealizovat. Bohužel z pohledu zpracování celého technického řešení do podoby kvalitního podkladu pro laboratorní úlohu si už tak dobře nevedl. V bakalářské práci je celá řada prohřešků proti zásadám pro psaní odborného textu, chybí tu kvalitně zpracovaný teoretický úvod a co víc, jsou tu i chybně použité výpočetní vztahy a rovnice. Díky tomu nedošlo ke správnému experimentálnímu ověření měření zátěžného úhlu v kapitole 4, což se v závěru práce přisuzuje chybám měření. Autor však absolutně nerespektuje rozdíl ve vzájemném posunutí proudu a napětí na výstupu generátoru při aplikaci vztahů pro výpočet příčné a podélné reaktance generátoru. Výsledkem jsou pak grafy na obr. 4.9 a 4.10, které zcela odporují fyzikálnímu významu uvedených parametrů synchronního stroje. Další nesrovnalost vidím v určení hodnoty vnitřního elektromotorického napětí z charakteristiky naprázdno na str. 45 podle vztahu (4.9), kdy není zcela zřejmé, jak je z linearizované charakteristiky odvozen vztah mezi budícím proudem a napětím naprázdno. Úroveň celé práce takto snižují nejen zmíněné chyby v aplikaci teoretických základů, ale také stručnost až nedbalost při popisu jednotlivých výpočtů a nedůslednost v rozlišování základních a poměrných jednotek. Cíle bakalářské práce lze i přes uvedené výhrady považovat za splněné. Práci doporučuji k obhajobě a předpokládám, že v rámci obhajoby budou zmíněné nedostatky ve výpočtech uvedeny na správnou míru.
Bakalářská práce studenta Jiřího Dvořáčka se v první části věnuje teoretickému rozboru synchronního stroje s vyniklými póly a možnostem přímého měření zátěžného úhlu pomocí měřicích přístrojů dostupných v laboratoři. Druhá část je zaměřena na praktické měření zátěžného úhlu pomocí postupu, který byl zvolen v teoretické části. Práce je na slušné grafické úrovni a zejména v teoretické části je rozbor problematiky výstižný a dobře srozumitelný. Autor ve své práci využívá široké spektrum vhodně volených literárních zdrojů, mezi kterými jsou jak manuály k jednotlivým přístrojům, tak normy, studijní texty a vědecké články. V práci se vyskytují drobné překlepy a chyby z nepozornosti, výhrady lze mít i ke struktuře abstraktu, která svým charakterem z velké části připomíná spíše úvod práce. Dále v textu chybí odkazy na většinu obrázků a tabulek, v některých případech je zase odkazováno na jiný obrázek, než jaký je popsaný v textu. Co se rozsahu práce týče, zejména popis praktického měření je velice stručný. Práce má sice odpovídající počet stran, avšak mnoho z nich je málo využitých. Z technického hlediska se v práci nachází několik chyb a nepřesností. Hlavním problémem je, že vztahy odvozené z fázorového diagramu pro přebuzený stav generátoru byly použity i pro stav při generátoru podbuzeném. Tato skutečnost pak s největší pravděpodobností vede k chybnému výpočtu příčné a podélné reaktance. V textu pak není dostatečně odůvodněno, proč jsou určené hodnoty těchto reaktancí vyneseny do grafu v závislosti na zatížení činným výkonem pro různé konstantní hodnoty jalového výkonu. Průběhy závislostí zátěžného úhlu na zatížení činným výkonem pro různé hodnoty konstantního jalového výkonu jsou v pořádku, ovšem bylo by vhodné tato data získaná přímou metodou konfrontovat s hodnotami určenými metodou nepřímou. Závěr je pak příliš stručný a ve třetím odstavci jsou zaměňovány hodnoty příčné a podélné reaktance. Mimo to se zde vyskytuje nejednotnost ve značení procentní hodnoty reaktance v porovnání se zbytkem práce. I přes výše uvedené připomínky má práce přínos v realizaci měření. Student si osvojil jak ovládání generátoru, tak především měřicích přístrojů Yokogawa DL850 a Hioki 3390. Student se dále seznámil s analýzou náhradního schématu a fázorového diagramu hydroalternátoru. Praktickým výstupem práce je realizace navrženého měřicího systému, který bude možné v budoucnu využít pro další experimentální měření. S ohledem na výše uvedené skutečnosti lze konstatovat, že bylo zadání práce splněno, a proto práci doporučuji k obhajobě s hodnocením 67 bodů.
eVSKP id 119141