ŠIMŠOVÁ, T. Studium plazmochemické redukce korozních vrstev na mědi [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2008.

Posudek vedoucího

Krčma, František

Diplomová práce byla zaměřena na studium redukce korozních vrstev připravených na mědi. Ve spolupráci s Technickým muzeem v Brně byla postavena nová plazmochemická aparatura, která bude sloužit k výzkumu procesů, které během redukce probíhají tak, aby bylo možné provozovat poloprovozní zařízení instalované v TM v optimálním režimu. Proto byla prvním úkolem zevrubná charakterizace samotného zařízení a jeho základních vlastností (optimální nastavení tlaku a průtoku vodíku, možnosti provozování v pulzním režimu, atd. Teprve v další části bylo možné přikročit k přípravě vlastních vzorků - různé jednodruhové koroze, na mědi s definovaným povrchem. Vlastní průběh plazmochemické redukce byl monitorován již dříve popsanou technikou monitorování záření OH radikálu generovaného v plazmatu během vlastní redukce. K charakterizaci procesu pak bylo využito i RTG analýzy vzorků korozních vrstev a jednoduchých mechanických testů odstranění korozní vrstvy. Redukce probíhala jak v kontinuálním, tak i v pulzním režimu výboje, aby bylo možné snížit celkovou tepelnou zátěž vzorku. Na porovnání modelových vzorků s reálnými předměty nedošlo, neboť získané výsledky nezaručovaly dostatečně šetrné ošetření originálních vzorků. U mědi hraje z kulturně-historického pohledu velkou roli tzv. patina, jejíž odstranění je nežádoucí, a proto bude třeba v započatém výzkumu dále pokračovat. K tomu bude nutné prostudovat ještě další odbornou literaturu, kterou diplomantka nevyužila v plné míře. Práce splňuje kritéria kladená na diplomové práce a doporučuji ji hodnotit známkou výborně (A), s tím, že by bylo vhodné v práci dále pokračovat v rámci DSP.

Posudek oponenta

Selucká, Alena

Cílem práce je zjištění průběhu plazmochemické redukce korozních vrstev na povrchu měděných vzorků pomocí optické emisní spektroskopie (OES). Teoretická část zahrnuje charakteristiku plazmatu a OES včetně obecných vlastností mědi a jejího chování v korozním prostředí. Vzhledem k celkovému záměru práce aplikovat tuto metodu pro ošetření reálných archeologických nálezů, chybí ale popis půdní koroze a podrobnější charakteristika vzniku různých korozních produktů mědi. Experimentální část je prováděna na nově sestavené aparatuře, u které muselo být nejprve otestováno celkové chování plazmatu při různých pracovních podmínkách. Tento fakt je třeba zvláště ocenit, jelikož svědčí u autorky o hlubším pochopení principů generování plazmatu a jejich praktického využití. Vlastní aplikace plazmochemické redukce na modelových vzorcích je analyzována snímáním spekter OH radikálů a vizuálním hodnocením korozních produktů. Před vlastní redukcí je sice u zkoumaných vzorků zjištěno chemické složení pomocí SEM ve spojení s mikrosondou (EDS), výsledky měření po redukci však nejsou doloženy. Vyhodnocení redukčních dějů je ale možné pouze na základě důkladného pochopení vzniklých změn v korozních vrstvách daného materiálu. Prováděná hodnocení povrchu dle změn barevnosti mohou být velice zavádějící (viz str. 33). Stejně tak prvková analýza neposkytne přesné informace o složení korozních vrstev - např. hydroxidchloridy mědi jsou polymorfní sloučeniny a jejich identifikace je možná pomocí RTG difrakce. Přínosem práce jsou zejména výsledky dokumentující odlišné chování plazmatu vzhledem k rozdílnému charakteru korozních vrstev a snaha o nalezení optimálních podmínek pro dané redukční děje. Původní záměr porovnat výsledky s reálnými archeologickými předměty nebyl nakonec v této práci zahrnut. Plazmochemická redukce měděných předmětů není v rámci oboru konzervování a restaurování příliš rozšířena (obdobně jako u cínových bronzů existuje obava z narušení patiny a ztráty originality předmětu), právě proto může další výzkum přinést nové užitečné modifikace využití této metody.

eVSKP id 2727