CIBUĽA, M. Analýza sytosti spektra a směrovosti vyzařování u barokního, moderního a plastového pozounu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Student měl dle zadání analyzovat spektrum a směrovou vyzařovací charakteristiku u tří druhů pozounů – barokního, moderního, plastového. V prostředí Matlab měl pak vytvořit funkci pro zobrazení časově proměnného kmitočtového spektra a funkci pro zobrazení směrové vyzařovací charakteristiky. Měření všech tří pozounů bylo realizováno dvakrát. Při prvním byla získána data, která v pořádku vypovídala o směrové charakteristice, tj. o vyzařování nástrojů. Protože však byly použity mikrofony s nízkou citlivostí, tóny hrané v dynamice p (užitečný signál) měly nízký odstup od šumu (SNR). Bylo proto potřeba provést druhou nahrávku a použít citlivější mikrofon. Druhá nahrávka pak proběhla v pořádku. Student správně popsal princip, jak nástroje fungují, správně je mechanicky změřil i sehnal data o složení slitin, ze kterých jsou 2 kovové pozouny složeny. Správně u všech tří nástrojů určil a zakreslil směrové charakteristiky. V práci je pomocí 2D grafu v programu MATLAB zhruba zobrazeno časově proměnné kmitočtového spektrum. Velice by prospělo, kdyby student podrobněji rozepsal kód, vytvořil 3D grafy jednotlivých shorků a analyzoval je v čase. Kdyby např. procentuelně , anebo pomocí konsonancí a disonancí porovnal zastoupení lichých a sudých harmonických v prvních dvou oktávách i výše, hlavně jejich amplitudy, věnoval se jejich průběhu v čase, a to např. generování ve fázi attack a utichání ve fázi release. Poznatky pak promítl do chování se pozounového témbru v čase. A taková analýza by potom zasluhovala i mnohem hustší sondy v rozsahu nástroje, než jen jediný tón b (byly natočeny!). A nejen statické obrázky z programu WaveLab. Pokud student identifikoval u plastového pozounu možné formantové výklenky, vysloveně se nabízelo ověřit si u dalších různě vysokých tónů v jiných dynamikách, jak fungují. Rovněž by byl zajímavé dát do relace šířku formantu s odpovídajícími vlnovými délkami a dedukovat, proč se právě tak plastový pozoun oproti plechovým chová.Je rovněž škoda, že má student místy (str. 28) špatně popsané tabulky z MatLabu (ne Hz, ale kHz). Závěry a doporučení pro hráče, aranžéry i zvukaře na konci považuji za logické a užitečné. Jen škoda, že nejsou podepřeny větším množstvím analyzovaných vzorků.
Viz posudek v PDF
eVSKP id 93615