ANDRÝS, J. Zkušební zařízení pro zkoušení automobilových klimatizací [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2013.

Posudek vedoucího

Štětina, Josef

Obsahem práce je návrh Zkušebního zařízení pro zkoušení automobilových klimatizací. Práce má 109 stran textu a 9 příloh. Grafická úprava splňuje požadavky na technický text a výkresy splňují platné normy. Práce obsahuje všechny povinné části. Student pracoval samostatně a práci konzultoval, zadání práce splnil ve všech bodech. Student přišel s několika originálními konstrukčními nápady. Celková koncepce zkušebního zařízení je správné a po dopracování výrobní dokumentace může být zařízení realizováno. Student prokázal schopnost samostatné práce, splnil podmínky zadání, práce obsahuje všechny náležitosti, a proto ji doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Hejčík, Jiří

Předložená diplomová práce Bc. Jana Andrýse obsahuje celkem 93 stran textu včetně tabulek, grafů a obrázků, 5 pevných příloh a 4 přílohy volně vložené. Zadáním práce bylo provést návrh zkušebního zařízení pro zkoušení automobilových klimatizací. Práce je rozdělena celkem do 11 kapitol. V úvodu je popsán princip činnosti a konstrukce automobilových klimatizací. Hned v následující kapitole se již student začíná věnovat výpočtům, potřebným pro návrh zkušebního zařízení, a stanovuje tepelnou zátěž kabiny automobilu, přičemž si jako reprezentativní vozidlo zvolil Škodu Octavii 2. generace. Tepelnou zátěž stanovenou klasickým způsobem porovnal s tepelnou zátěží, vypočítanou v simulačním nástroji TRNSYS. Po stanovení tepelné zátěže kabiny automobilu student provedl psychrometrický výpočet vzduchotechnické jednotky pro přípravu vzduchu na vstupu do zkušebního zařízení. V navazující části práce se student již věnuje vlastnímu návrhu zkušebního zařízení, kdy nejprve zvolí elektromotor pro pohon kompresoru a následně navrhuje konstrukční řešení jednotlivých částí zařízení, pro jejichž konstrukci využil univerzálních profilů a sendvičových panelů. Následně je řešena otázka vytápění zkušebního zařízení a to tak, aby byla co nejlépe simulována tepelná zátěž, které je automobil vystaven v běžných podmínkách. Závěrečné kapitoly práce pak student věnuje popisu zapojení jednotlivých prvků zkušebního zařízení, měření a regulace a návrhu jednoduché měřicí úlohy. Po kapitole „Závěr“, je uveden seznam použité literatury, seznam použitých symbolů, seznam obrázků, seznam rovnic, seznam tabulek a seznam příloh. K vlastní práci mám následující připomínky a poznámky: - v práci není nikde uvedeno, co je hlavním smyslem prováděných zkoušek? Jedná se o testy výkonu klimatizace, nebo o posuzování „komfortu“ poskytovaného klimatizací? - stejně tak v práci postrádám nějaký souhrnný přehled výkonových požadavků na vlastní zkušební zařízení (rozsahy zkoušených výkonů, teplot a vlhkostí), neboť bez něj není možné posoudit vlastní konstrukci zařízení. Např. volba motoru o výkonu 24 kW mi přijde zbytečná, neboť podle obr. 18 na straně 50 dosahuje COP kompresoru hodnoty minimálně 1,5. Zkušebním zařízením by tak bylo možné testovat klimatizace s výkony 36 kW, což asi klimatizace osobního automobilu mít nebude. - návrh měření a regulace, který je požadován v zadání diplomové práce, dle mého názoru nebyl proveden. Práce sice obsahuje kapitolu „Měření a regulace“, ale její náplň je nedostatečná (cca 1 strana A4). Při řešení této otázky bych očekával, že bude specifikováno jaké snímače a kde budou v měřicím zařízení osazeny, jak budou odečítány a zpracovány jejich výstupy a jakým způsobem bude celé zařízení řízeno. - oceňuji originální přístup studenta k řešení konstrukce zkušebního zařízení, kdy použití univerzálních profilů a sendvičových panelů umožňuje v případě nutnosti modifikovat pouze požadovanou část zkušebního zařízení. - student při zpracování diplomové práce „modeloval“ zkušební zařízení ve 3D CAD systému SolidWorks, což mu umožnilo do práce vložit značné množství vizualizací navrhovaného zkušebního zařízení. Některé z nich však považuji za zbytečné (např. obr. 20 – obr. 26). - některé vyprojektované díly mi připadají zbytečné a nevyrobitelné (nástavec na hřídel motoru, str. 56). - v práci se vyskytuje celá řada chyb a to jak faktických (např. chybný popisek v grafu na obr. 14, strana 43, popř. text na straně 49 „ … při těchto otáčkách je potřeba energie přibližně 10 kW.“), tak pravopisných (předložky z, s, k, v na konci řádku). - v práci nejsou dodrženy téměř žádné konvence pro psaní vědecký textů (závěrečných prací), např. způsob popisu tabulek a rovnic. Formátování použité literatury neodpovídá požadované normě. - některé seznamy v závěru práce jsou zbytečné, např. nic neříkající seznam rovnic. Celkové hodnocení práce Práce je po grafické stránce na slušné úrovni. Výše uvedené nedostatky však značně ovlivňují úroveň předložené diplomové práce. Diplomant však prokázal, že dovede aplikovat poznatky získané v průběhu studia a je schopen samostatné inženýrské činnosti. Ačkoliv mám k předložené diplomové práci značné výhrady, doporučuji ji k obhajobě před komisí pro závěrečné zkoušky v oboru Technika prostředí.

eVSKP id 64064