WATZKOVÁ, J. Sledování exprese fytoestrogenů do mléka a mléčných výrobků [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2014.
Předložená dizertační práce Ing. J. Watzkové "Sledování exprese estrogenů do mléka a mléčných výrobků” se zabývá problematikou transferu vybraných sójových isoflavonů (daidzein, genistein, glycetein) z krmiva (extrudovaná plnotučná sója a sójový extrakt) do mléka a změnu obsahu isoflavonů (daidzein, genistein, glycetein a ekvol) během technologického zpracování kravského mléka. Studium je vysoce aktuální vzhledem k vlivu sledovaných látek na zdraví zvířat a lidí. Práce je členěna do 8 kapitol: Úvod, Teoretická část, Cíl práce, Experimentální část, Výsledky a Diskuze, Seznam použitých zdrojů, Seznam použitých zkratek a symbolů a Vědecká činnost. Práce obsahuje celkem 101 stran. V úvodní kapitole se autorka zabývala zdroji, strukturou, zdravotními účinky a metodami stanovení fytoestrogenů. Z textu vyplývá aktuálnost problematiky. V kapitole Experimentální část kandidátka popsala experimentální postupy použité při řešení problematiky: způsoby odběrů vzorků, analytické postupy, výpočet míry prostupu isoflavonů do mléka a statistické vyhodnocení dat. Kapitola je zpracována názorně a přehledně. Popis metod stanovení základních živin je však příliš rozsáhlý – vhodný by byl text bez obrázků. V kapitole "Výsledky a Diskuze" byl u jednotlivých experimentů vyhodnocen příjem živin, mléčná užitkovost, obsah isoflavonů v mléce a mléčných výrobcích. Z mléka byly připraveny dva výrobky – sýr a bílý jogurt. V kapitole autorka adekvátně hodnotí získané výsledky. Autorka rovněž provedla porovnání vlastních výsledků s poznatky uváděnými v literatuře. Subkapitola Závěr je součástí kapitoly Výsledky a Diskuze. Vhodnější by bylo ji uvést jako samostatnou kapitolu. V této subkapitole autorka logicky a přehledně shrnula dosažené výsledky. Bylo potvrzeno, že nejen mléko ale i mléčné výrobky mohou být produkovány jako cíleně obohacené o isoflavony. V literatuře byly informace o problematice, kterou se zabývá předkládaná práce, publikovány v omezeném rozsahu. V seznamu použitých zdrojů je uvedeno 175 citací. Kvalitu práce by zlepšilo zahrnutí většího počtu prací publikovaných v posledních 5 letech. V kapitole Vědecká činnost jsou v části „Publikace“ uvedeny všechny publikace autorky vztahující se k tématu dizertační práce. Přehlednější by bylo vyčlenit publikace v impaktovaných časopisech a potom uvést seznam ostatních publikací (práce v odborných časopisech, abstrakty prezentací na konferencích a pod.). V impaktovaných časopisech byly publikovány práce 12, 13 a 18. Přes výše uvedené připomínky jsou výsledky prezentované v této práci významné a přispívají k rozšíření poznatků ve studované oblasti. Po zodpovězení výše uvedených dotazů doporučuji předloženou dizertační práci Ing. J. Watzkové "Sledování exprese estrogenů do mléka a mléčných výrobků” k obhajobě a po jejím úspěšném obhájení doporučuji udělení titulu Ph.D.
Zvolené téma doktorandské disertační práce Ing. Jarmily Watzkové je z výživářského hlediska zajímavé, zejména když uvážíme celkové množství nejen objemných krmiv, které jsou rovněž zdrojem sledované látky, ale také produktů ze sóji, které se podílejí na skladbě směsných krmných dávek přežvýkavců, dojnic zejména. Přínos je patrný i v oblasti humánní výživy či zdraví člověka. Disertační práce byla vypracována na Ústavu chemie potravin a biotechnologií Chemické fakulty VUT v Brně s podporou řady projektů uvedených ve spise na str.100–101. Disertační práce je členěna obvyklým způsobem a má všechny povinně předepsané kapitoly, které jsou přehledně seřazeny a rozděleny do dalších podkapitol. Práce obsahuje celkem 101 stran, včetně Seznamu použité literatury (81–94), obrazové a tabulkové Přílohy (s. 73–80). Další 2 strany tvoří Seznam použitých zkratek a symbolů (95–96), Seznam vlastní publikační a projektové činnosti je uveden na 5 stranách (97–101). Disertační práce je uvedena stručným (1 strana) Úvodem, který aktuálně přibližuje problematiku fytoestrogenů a jejich účinky na zdraví člověka a zvířat. V úvodu je věnována stručná informace o hydrolýze fytoestrogenů v bachoru přežvýkavců a jejich následném vstřebávání v střevním traktu. Připomínky: K této kapitole bych rád jen autorce uvedl, že nebývá obvyklé citovat v této kapitole literární zdroje. Kapitola Teoretická část (Literární přehled), která je zpracována celkem na 21 stranách textu, a která je rozdělena do 4 podkapitol, které jsou dále vnitřně členěny. Tato kapitola zahrnuje jak obecné informace a charakteristiky fytoestrogenů, jejich složení a účinky u zvířat a člověka, jakož i jejich hlavní zdroje v krmné dávce zvířat. Pozornost autorka věnovala také faktorům ovlivňujících jejich obsah v krmivech a potravinách. Poslední podkapitolou je problematika jejich chemické analýzy (24–29). Literární přehled je zpracován úměrně obsáhle (tvoří 20,8% podíl celé práce) a dává tak dobrý předpoklad pro úspěšné provedení vlastních experimentů. V literárním přehledu a v následné diskusi je čerpáno celkem ze 175 literárních prací, z nichž majoritní podíl – 150 (85,7 %) tvoří aktuální zahraniční práce. Fundovaně zpracovaný literární přehled je důkazem velmi dobré schopnosti autorky pracovat s literaturou, zejména zahraniční. V této kapitole je zařazeno celkem 9 obrázků a schémat a také 3 tabulky. Teoretický základ umožnil autorce pak jasně formulovat vlastní Cíle disertace, které byly autorkou práce srozumitelně a jasně formulovány (s. 30) a spočívaly konkrétně v realizaci a zhodnocení 2 experimentů, z toho 1 fyziologický a druhý poloprovozní. U obou pokusů byly popsány sledované ukazatele. Prostudováním předložené práce mohu konstatovat, že směle vytýčené cíle práce byly realizovány a zcela naplněny. Před vytýčením cílů práce byla formulována i vědecká hypotéza (strana 29). K naplnění vytýčených cílů byla podřízena i samotná kapitola Materiál a metodika (str. 31–52), která je detailně zpracována celkem v 3 dílčích podkapitolách, které jsou dále vnitřně členěny. Jsou popsány analyzované parametry, metodické přístupy a způsoby vyhodnocení. Podíl této kapitoly tvoří téměř 20,8% podíl z celého rozsahu práce. V této kapitole jsou velmi stručně popsány jednak samotné laboratorní postupy a použité metody analýz u krmiv a mléka, dále použité metody při zjišťování jednotlivých živin, tak i sledovaných metabolitů fytoestrogenů. V této kapitole jsou charakterizovány také použité rovnice pro jednotlivé výpočty a statistické vyhodnocení dat. Hlavní kapitola disertační práce – Výsledky a diskuse jsou popsány celkem na 18 stranách (73–80), obsahující dále 6 tabulek a 8 grafů. Tato kapitola je dále doplněna Přílohou v rozsahu 8 stran, obsahující 2 tabulky a 5 grafů. Tabulkové uspořádání dat má dobrou úroveň a ukazuje na pečlivou sumarizaci a snahu o objektivní zhodnocení dosažených výsledků. Mohu konstatovat, že tato kapitola má dobré a přehledné uspořádání. Diskusi dosažených výsledků považuji za věcnou a dostatečně vyčerpávající. Odlišnosti jsou správně vysvětleny. Nejvýznamnější tabulky a grafy jsou vloženy přímo do textu, což umožňuje lepší orientaci a přehlednost. V Příloze jsou zařazeny další 2 pomocné tabulky a 5 grafů. Konfrontace vlastních výsledků s výsledky jiných autorů je na solidní odborné úrovni. Výsledky disertace autorka shrnula v Závěru a Doporučení (s. 71–72), který je stručným a věcným shrnutím výsledků provedených sledování. Ukazuje se, že získané výsledky jsou v souladu s dříve publikovanými zjištěními, a že zdrojem isoflavonů mohou být jak některé jeteloviny, které tvoří hlavní položku krmných dávek v ekologických chovech, tak přídavek sojových produktů v doplňkových směsích používaných v tradičních chovech laktujících dojnic. Je zřejmé, že na základě detailně provedených šetření autorka dospěla k zajímavým výsledkům i v obsahu isoflavonů jak v mléce, tak v mléčných výrobcích. Disertace je po formální i obsahové stránce zpracována pečlivě. Získané výsledky jsou logicky interpretovány a vhodně konfrontovány s literaturou. Závěr Ing. Jarmila WATZKOVÁ prokázala způsobilost samostatné tvůrčí vědecké práce. Domnívám se, že autorka PGS svou prací přesvědčila o svých teoretických i praktických znalostech spojených s provedením a zhodnocením vytýčených zadaného experimentu. Prokázala, že zvládla vědecké metody výzkumné práce. Také její bohatá publikační aktivita je toho důkazem. Konstatuji, že doktorandská disertační práce Ing. Jarmily WATZKOVÉ se vyznačuje dostatečným literárním přehledem k uvedené problematice. Práce obsahuje rovněž vhodnou metodou statistického zhodnocení. Svým zaměřením a dosaženými aktuálními výsledky rozšiřuje a doplňuje dosavadní poznatky o nová zjištění v dané problematice. Komplexní závěrečné zhodnocení: Doktorandská disertační práce byla vypracována dostatečně srozumitelně a přehledně. Dosažené výsledky mají praktický přínos, neboť napomáhají řešit často diskutovanou problematiku týkající se vlivu některých objemných krmiv, ale i sojových produktů na sledované parametry a jejich následný vliv na zdraví zvířat. Z výše uvedených důvodů jednoznačně d o p o r u č u j i, aby předložená disertační práce Ing. Jarmily Watzkové byla přijata k obhajobě, neboť splňuje požadavky kladené zákonem č. 111/98 Sb. o VŠ a po jejím úspěšném obhájení doporučuji jmenované udělit vědecko – pedagogický titul „philosophiae doktor“ (Ph.D.).
eVSKP id 76709