BAJER, P. Měření polohy Slunce [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Cílem bakalářské práce bylo navrhnout a realizovat zařízení umožňující stanovit aktuální polohu Slunce na obloze pomocí kamery sledující polohu osvícených plošek na stínítku. Téma navazovalo na předchozí semestrální práci. Zadání považuji za středně obtížné, vyžadovalo nastudování i některých znalostí z magisterského stupně studia a seznámení se s novými HW a SW prostředky. Student pracoval samostatně a iniciativně, pravidelně chodil na konzultace a činnosti si i odpovídajícím způsobem časově rozvrhl. Výslednou práci považuji za zdařilou, splňující všechny body zadání a doporučuji ji k obhajobě.
Bakalářská práce pana Bajera rozebírá návrh snímače polohy Slunce. Práce obsahuje 13 stran teoretické a 37 stran praktické části. Zadání hodnotím jako náročnější, protože vyžaduje poměrně komplexní návrh, změření dat a jejich zpracování. V kap. 1 rozebírá použitou terminologii a způsoby měření různých veličin souvisejících se slunečním zářením. Tento přehled je zdařilý a umožňuje čtenáři pochopení tématu. Trochu ale vadí absence odkazování obrázků a tabulek z textu, protože je nutné dávat velký pozor, k jaké části jsou vztažené. Kap. 2 realizuje průzkum trhu a reaguje na bod 1 zadání. Jsou uvedená jednak komerční řešení, ale také patenty a informace z odborných článků. Přehled je psán spíše stručně, ale obsahuje podle mě celkem pestrý výběr principů. Možná i kvůli stručnosti pokulhává popis jednotlivých principů, a ne vždy text pomáhá k pochopení uvedeného principu (např. kap. 2.2.6). První bod zadání je v tomto bodu splněn. Kap. 3 Návrh snímače se návrhu věnuje pouze okrajově. Student si vybral princip s kopulí, která přes body propouští světlo na stínítko a vzniklý obrazec se snímá kamerou. Tvar kopule je zdůvodněn, ale počet a velikost děr už diskutovány nejsou, podobné to je s tloušťkou kopule. V kap. 3.1 uvádí požadavky na rozmístění děr (alespoň jedna viditelná na stínítku) – zohlednění očekávané polohy Slunce a detekci malých elevací. Výběr materiálu stínítka je také popsán (kap. 3.4). Výběr kamery (kap. 3.3) není moc zdůvodněn. Za zvažované parametry udává možnost manuálního nastavení expozice a pořizovací cenu. Úvahu nad rozlišením snímače nebo ohniskovou vzdáleností neuvádí. Naopak kalibrace vybrané kamery je dobrý nápad, mám ale pochybnosti o užitečnosti obrazce se soustavou teček (obr. 26). Návrh i s ohledem na následující kapitolu proběhl, ale není vhodně popsán. Bod 2 zadání považuji za splněný. Klíčová část práce se nachází v kap. 4 a 5. První z nich popisuje vytvořený snímač. Popis je srozumitelný a obsahuje důležité informace. Podobné to je s druhou kapitolou, která přibližuje vyhodnocení nasbíraných dat ze snímače. Zpracování probíhá v prostředí Matlab – pro získané pozice bodů na stínítku hledá shodu ve vyhledávací v tabulce s vygenerovanými kombinacemi polohy Slunce (elevace, azimut). Krok úhlů v tabulce 1 stupeň, by podle mě mohl být menší. Z kap. 6 je jasné, že uvedené řešení je funkční. Zde se ukazuje nevýhoda použitého rozložení bodů, které způsobuje nejednoznačnost určení polohy pro některé obrazce. Podle mě pramení z nedostatečného návrhu. Trochu mi ale chybí bližší popis systematických chyb (obr. 44 nebo 47), důvod jejich vzniku a pokus o jejich potlačení. Tvrzení na konci kap. 6.1 „Kdyby byla tloušťka stěny rovna nule, vypočtené hodnoty v tabulce by se přesně shodovaly se středy osluněných ploch“ podle mého názoru není správné, tloušťka hlavně ovlivňuje množství procházejícího světla v závislosti na natočení světelného paprsku. Splnění posledního bodu zadání doplňuje kap. 7, která zkouší dva způsoby měření přímého a difuzního záření. Oba způsoby pravděpodobně selhávají na dynamickém rozsahu webkamery. Následná kap. 8 uvádí možné úpravy a vylepšení snímače polohy Slunce, se kterými souhlasím. Práce s literaturou je odpovídající, bylo by ale vhodné přistupovat opatrně k citování z Wikipedie. Text je zpočátku srozumitelný, postupně se ale objevuje více překlepů a nesrozumitelných obratů, zejména v závěru. Uvedené řešení je funkční s limitacemi, které nesnižují úroveň práce. Student splnil zadání a dokázal své bakalářské schopnosti. Navrhuji hodnocení B/80 bodů.
eVSKP id 142581