DUŠEK, J. Návrh a implementace programového vybavení pro připojení laboratorních modelů k MES systému [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Student měl za úkol navrhnout a implementovat programové vybavení pro připojení laboratorních modelů k demonstračnímu MES systému. V rámci prvního bodu zadání se student zabýval studiem normy ISA-95. Postupně získané informace přetavil do kapitol 3, 4 a 5 předložené práce. Odhlédneme-li občasných nepřesností (např. kdy uvádí, že Bill of Material – tedy kusovník obsahuje instrukce, jak sestavit produkt), lze považovat rozsah kapitol za vyhovující. Na základě konzultací se jeví, že student čerpal z více literárních pramenů, než ve skutečnosti cituje, což je velká škoda. V rámci kapitoly 5.3 nejsou dostatečně přehledně popsány některé obrázky, což velmi snižuje přehlednost práce. Dalším bodem zadání byl výběr vhodného modelu pro realizaci propojení s MES. Zde student určil, že se bude jednat o model vrtačky. Bohužel (ani přesto, že tomuto rozhodnutí předcházela dlouhá konzultace podložená množstvím argumentů a názorů) neuvádí žádnou diskusi na toto téma. Předposlední bod zadání, tedy implementace řídicích programů do PLC lze považovat za úspěšně splněný. Program je funkční, bohužel kvůli nedokončení MES systému (což nebylo součástí studentovy práce) nebylo možné jej ověřit. Rozhraní programu pro připojení k MES systému však odpovídá původnímu požadavku. Tedy není důvod se domnívat, že po propojení nebude funkční. Po formální stránce je práce na odpovídající úrovni. Kromě nevhodně umístěných obrázků + jejich vysvětlení, které snižují čitelnost práce, nemám ke zpracování námitek. Po odborné stránce považuji práci za středně náročnou. Protože však student před realizací neměl žádné odborné znalosti dané problematiky, zabrala mu realizace mnoho času. Je škoda, že nedokázal do práce integrovat informace, které vyplynuly z častých konzultací. Jednalo by se totiž o nejcennější část práce. Student pracoval systematicky, a práci časově rozložil dobře. I přes uvedené nedostatky navrhuji známku B.
Zadání bakalářské práce studenta pana Jakuba Duška směřuje k propojení řídicího programu se systémem MES. Zadání je blíže specifikováno ve čtyřech bodech. V prvním bodě se měl seznámit se standardy ISA 88, tedy Batch a standardem ISA 95, kde jde o MES, resp. MOM. Tím by měl uvést čtenáře ve známost se systémem MES provozovaným v laboratorním pracovišti. Standard ISA 95 je velmi složitou a obsáhlou záležitostí, popisující především výměnu dat mezi doménou podniku a doménou výroby. Nedá se předpokládat, že by student bakalářského studia byl schopen tento standard v přiděleném čase v jeho celistvosti pochopit. Přirozeným důsledkem je řada nedostatků, kterých se student při popisu standardu S 95 dopustil. Nevyváženost, nesprávná terminologie, chybějící myšlenková linie, nesoulad mezi obrazovým a textovým popisem, atd. Zbytečně často vstupuje na tenký led, např.: BOM (Bill of Material) neobsahuje instrukce pro vytvoření konečného produktu, není to receptura, jak on říká. Podobné nepřesnosti a nesprávné výklady jsou i u jiných funkcí systému MES/MOM. Namátkou Kap. 5.2.5.2 Sledování postupu práce: „…umožňuje produktovým plánovačům rozpoznat, kde se momentálně nachází jednotka produktu…“. K takové zpětné vazbě bychom se rádi propracovali časem v Průmyslu 4.0, tady se jedná o vyhodnocování post mortem, nikoliv momentální. Student neměl šťastnou ruku při volbě literatury, ze které informace o MES čerpal, viz [4]. Příkladem je termín „Procesní segment“, který patří mezi základní stavební kameny a mezinárodní organizace MESA pro něj má jasnou a jednoduchou definici v ISA 95 (část 1 Modely a terminologie, odstavec Objektové modely). Student tento pojem rozvedl na více než celou stranu, ale jeho definici neuvedl. Nezískal jsem dojem, že by pan Dušek systému MES/MOM porozuměl, přesto že mu věnoval 22 stránkový popis. Podtrhuje to představování školního systému nazývaného SkuBatch (tento název jasně implikuje systém Batch). Student na str. 27 uvádí, že „Samotné jádro tvoření operací v systému SkuBatch je podobné jako jádro tvoření operací v systému SkuMES dle ISA-95“. Jde o podobnost velmi vzdálenou. Zřejmě šlo o snahu pochopit školní MES na základě informací nastudovaných ze standardů S 95 a S 88, což narazilo na příliš tvrdá specifika školního systému, který měl k dispozici. Druhým bodem zadání je volba modelu, jehož řízení bude komunikovat se systémem MES. Student si vybral model vrtačky, která se nachází ve školní laboratoři. Zde mi zcela chybí funkční popis vrtačky. Program vrtačky rozdělil do dvou částí. První část označil jako segment procesu, který komunikuje se systémem MES, který student nepopisuje. Vlastní ovládání probíhá přes obrazovky na touchpanelu, o kterých student neuvádí, zda jsou součástí programu vrtačky či MESu. Druhá část programu je vlastní řídicí kód výroby prováděné vrtačkou. K tomuto programu chybí stavový, nebo vývojový diagram, je pouze jednoduše verbálně popsán. Posledním bodem zadání BP je propojení programu řízení vrtačky s nadřazeným systémem MES. Tato část byla dobře vyřešena koncepčně, ale nebyla realizačně dotažena. Koncepce programového vybavení vrtačky je postavená na účelně definovaných strukturách datových bloků UDT, což je předpokladem a dobrou přípravou pro komunikaci s nadřazeným systémem MES. Po prostudování bakalářské práce mám pocit, že student se pohyboval na teoretické bázi, které pořádně nerozuměl, dopouštěl se záměny v terminologii dvou standardů, čímž se často dostával do slepé uličky. Tím, že ze svého myšlenkového bludiště vymanévroval a úspěšně zrealizoval řídicí program vrtačky a navrhnul koncepci ovládání jejího provozu z nadřazeného systému, prokázal, že si zaslouží bakalářský titul i přes všechny nedostatky ve své práci. Navrhuji hodnocení Uspokojivě / D
eVSKP id 119215