KUBÍČEK, O. Inteligentní převodník Ni odporových senzorů s rozhraním Ethernet [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.
Téma diplomové práce studenta je orientováno na konstrukci inteligentního převodníku odporových snímačů teploty na digitální komunikační signál (Ethernet). Student v rámci diplomové práce proved rozsáhlé studium měřicích metod, snímačů a komunikačních protokolů. Na základě zadání bylo realizováno zapojení elektronického systému převodníku pro připojení senzorů PT100, NI1000 a NI10000. Převodník byl navržen z elektronického hlediska, byla navržena DPS. Tato DPS byla realizována, osazena a oživena studentem. Pro plnou funkčnost převodníku student vytvořil programové vybavení a to nejen pro převodník, ale i pro nadřízené PC. V oblasti komunikace se student zaměřil na komunikaci přes Ethernet, přičemž je podporován protokol Modbus TCP a vizualizace a nastavení je prováděno přes zabudované WWW stránky. Vlastní diplomová práce je zdařilá, student pracoval svědomitě a samostatně jen s nezbytnými konzultacemi. V práci se však objevují některé překlepy a formální chyby. Přesto práce plně svědčí o technických a inženýrských schopnostech studenta.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění zadání | A | 48/50 | |
| Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | A | 18/20 | |
| Formální zpracování práce | B | 17/20 | |
| Využití literatury | A | 9/10 |
Předložená práce je náročná, student se musel zorientovat ve velmi široké problematice, která zahrnovala vývoj embedded systémů, problematiku měření teploty odporovým snímačem, problematiku návrhu analogových obvodů, problematiku komunikace přes Ethernet, využití protokolu Modbus i vývoj SW na PC. Zadání bylo splněno v celém rozsahu a předložená práce je kvalitní. Bohužel místy jsou v textu použity neformální formulace, které celkovou kvalitu práce zbytečně snižují. Zdrojové texty jsou komentované a systematicky vypracované. Jedinou významnější slabinou jinak výborné práce je kapitola 6.1.8 zabývající se kalibrací snímače. Kapitola je zahájena velmi neobratným pokusem o popis zřejmě jednobodové kalibrace, kde není jasné, zda autor píše o korekci offsetu nebo korekci strmosti, případně o nějakém originálním řešení. Dále pak autor popisuje řešení, které implementoval. Ačkoliv implementované řešení vychází ze standardně používaných metod pro vícebodovou kalibraci, způsob, který autor zvolil je poměrně nešťastný. Postup, kdy je během kalibrace požadováno, aby na vstup byl přiváděn takový signál, který na výstupu z A/D převodníku způsobí požadovanou hodnotu (64, 128, 192) je nejen neobvyklý, ale také velmi nepraktický. V praxi se postupuje způsobem opačným - na vstup se přivádí signál o definované hodnotě, který odpovídá standardizované teplotě, změří se skutečný výstup A/D převodníku a následně se vypočte se korekční křivka. Tento postup umožňuje využít standardní kalibrátory nebo kalibrační přípravky a je mnohem méně časově náročný, než postup zvolený autorem. Jak již bylo zmíněno v úvodu, práce je velmi rozsáhlá, vypracování je důkladné a pečlivé a podle mého názoru způsob vypracování překračuje požadavky dané zadáním. Je škoda, že autor část týkající se kalibrace nevypracoval pečlivěji.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | 20/20 | |
| Odborná úroveň práce | B | 40/50 | |
| Interpretace výsledků a jejich diskuse | A | 19/20 | |
| Formální zpracování práce | B | 8/10 |
eVSKP id 30888