FILIPSKÝ, D. Řídicí systém pro pásovou pilu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Cílem práce bylo vytvořit řídicí systém pro pásovou pilu. Vzhledem k tomu, že nebyla možná dlouhodobá odstávka reálného systému, bylo třeba vytvořit jeho simulátor. Na základě konzultace student navrhnul doplnění zařízení o některé prvky a předvedl jejich implementaci na simulacích. Součástí práce bylo rovněž zpracování analýzy rizik, kde bylo nutné projít příslušné normy a nastudovat metodiku. Student pracoval samostatně, práci věnoval dostatečné úsilí a konzultací využíval v obvyklé míře. Po technické stránce tak řešení odpovídá požadavkům a představám zadání. Formální stránka práce nebyla příliš konzultována, což vedlo k výskytu často ne zcela vhodných technických termínů a obratů. Přesto však práce popisuje všechny kroky a dosažené výsledky.
Tato práce se zabývá vytvořením řídicího systému pro pásovou pilu a analýzou rizik. Práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol, které pokrývají všechny body zadání. V teoretické části (kapitola 2) student popisuje typy a parametry pásových pil, což mi připadá spíše jako katalog pásových pil uvedeného výrobce. V druhé části této kapitoly student popisuje velice podrobně reálnou pásovou pilu. Dle mého názoru použitý styl fotoalba není zcela optimální pro popis technického zařízení, uvítal bych spíše alespoň hrubý schématický náčrt. Ve třetí kapitole student popisuje vytvořené simulátory pásové pily v prostředí Control Web a jejich ovládání. Student zde mohl uvést diagram funkce programu, obzvláště,jak sám píše, když jsou často využity podmínky a cykly. Chybí mi také důvod, proč autor vytvořil simulátor zvlášť pro manuální a zvlášť pro automatický režim. Jestli má automatický režim řízení nahradit manuální ovládání skutečné pásové pily, jak je v závěru nastíněno, chybí zde nástin technického řešení řídicího systému, nebo má autor v úmyslu tuto amatérskou pásovou pilu řídit pomocí PLC a počítače, jak je uvedeno v kapitole 6? Ve čtvrté kapitole student předkládá ukázku analýzy rizik metodou HAZOP. Jelikož je tato studie prováděna konzultacemi mezi odborníky a konstruktéry, tuto část nehodnotím po obsahové stránce. Z grafické stránky vyplývá, že se student detailně zabýval možnými bezpečnostními problémy a vše přehledně zapsal do tabulky. Pátou kapitolu o bezpečnostních prvcích bych osobně sloučil s předchozí. V šesté kapitole se student již zabývá vytvořením řídicího systému napojeného na vytvořený simulátor pomocí protokolu Modbus TCP. Student v této rozsáhlé kapitole podrobně popsal použité vývojové prostředí TIA Portal, konfiguraci PLC, vytvoření a konfigureci Modbus spojení PLC a simulátoru. Celý popis je pravidelně prošpikován screenshoty a dle mého názoru může sloužit jako návod v laboratorním cvičení. Dále zde popsal simulátor speciálně upravený pro napojení na řídicí systém, kde už sloučil manuální a automatický režim do jednoho simulátoru. Popis vytvořeného řídicího programu v PLC je precizní. Zde již autor uvedl diagram programu, který je nepoměrně obecný ke slovnímu popisu. Student splnil všechny body zadání a jeho přidanou hodnotou bylo zamyšlení se nad bezpečnostními riziky. Dobrý dojem z práce kazí dle mého názoru zbytečné plýtvání místem, kdy na půlku stránky autor umístí obrázek a zbytek nechá nevyužitý. Práce obsahuje drobné překlepy, jinak je práce po formální stránce na dobré úrovni. Práci hodnotím stupněm B určenou k obhajobě.
eVSKP id 85099