KRAMÁŘ, D. Restaurace signálu po průchodu limiterem s použitím psychoakustického modelu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Student Denis Kramář se ve své bakalářské práci věnuje restauraci klipovaných audiosignálů pomocí řídkých reprezentací signálů s využitím psychoakustického modelu. Zadání práce bylo splněno, student v práci dostatečně popsal potřebnou teorii, navrhnul řešení pro analyzující i syntezující model signálu, tato řešení implementoval a dostatečně otestoval. Student začal na tématu plně pracovat relativně pozdě, na poslední chvíli však dokázal téma zpracovat tak, že splnil všechny body zadání. Po formální i jazykové stránce je práce na dobré úrovni. Vytknul bych pouze místy nejasné nebo nepřesné vyjadřování, pár drobných chyb vzniklých úpravami na poslední chvíli, místy nevhodné značení a pojmenování některých proměnných jinak v kódu, než v matematickém popisu. I přes drobné nedostatky jsem s výsledky práce spokojen a navrhuji hodnocení 85/B.
Bakalářská práce pana Denise Kramáře pojednává o restauraci tzv. klipovaných signálů, s využitím psychoakustických modelů. Práce se četla dobře, co se týče plynulosti jazykového vyjadřování. Četbu ale ruší překlepy a typografické prohřešky, např. často je tvrdě zalomen řádek a text tedy není zarovnán do bloku. Členění na kapitoly je vhodné. Zasekával jsem se často na vzorcích, které obsahují drobné i větší chyby. Občas se vyskytne nepravdivá věta. Veškeré obrázky jsou hádám z dílny autora, což oceňuji. Teoretická část je znatelně slabší než praktická. Autor se úplně dobře nesrovnal s teorií řídkých reprezentací, proximálních algoritmů a má potíž s matematickým vyjadřováním. Některé důležité záležitosti v textu úplně chybí (např. všechny praktické testy jsou postaveny na Gaborově transformaci, ale ta není nikde definována, dokonce její zkratka DGT se ani nevyskytuje v seznamu zkratek). Některá slabá místa v teoretickém popisu mě přivádí do úžasu, že autor dokázal naimplementovat funkční algoritmy. Následují konkrétnější vybrané komentáře: • Str. 12: Nedovedu si představit, že fotografovaný objekt je tak tmavý, že se dostane pod spodní úroveň dynamického rozsahu fotoaparátu… • Str. 13: špatně zápis (1.1); totéž potom (1.2), navíc graf 1.4 zápisu neodpovídá • Str. 15: pojem „hladká křivka“ se používá v jiném významu, než jej použil autor. • Str. 15: Tvrzení, že vyšších harmonických u soft klipu není nekonečně mnoho, není pravdivé. • Str. 24: místo nekonečna má být nula • Str. 26: místo 1 má být p • Str. 28: je zřejmé, že teorie framů je přepsána bez většího pochopení; chybí také vysvětlení některých symbolů. • Str. 32: autor popisuje jiný (složitější) psychoakustický model, než pak používá v programech. • K vysvětlení maskování by se hodil obrázek. • Str. 35: chybí index u operátoru „soft“ • Na str. 36 se najednou objevují váhy w, bez vysvětlení; navíc takto nelze násobit dva vektory (násobení po složkách se pak objevuje až v (5.12)). • Str. 36: komentář k diferencovatelnosti je úplně špatně. • Str. 38: Dvakrát použitý operátor G*. • Část 5.4 je nepřesná. • Str. 42: Proč nejsou zmíněny parametry CP algoritmu, když u DR jsou? • Popis implementace je jaksi nadvakrát, podle mě to mate. Netuším, co si od toho autor sliboval. • Schází uvedení podmínek, za kterých algoritmy konvergují. • Nepochopil jsem větu „Pokles při vyšších hodnotách c je způsobený tím, že již samotná limitace nemá i přes normalizaci signálu na hodnotu SNR vliv.“ • Pro ukázku výstupů by se hodily spektrogramy (porovnání originál vs. restaurovaný). • Jinak grafy jsou přehledně a vhodně volené. • U testů chybí informace, s jakým Gaborovým systémem se pracovalo. • Škoda, že autor ve vyhodnocení výsledků není trochu všímavější. Např. není komentováno, že u řečového signálu většinou vycházejí výsledky jinak než u hudebních signálů.
eVSKP id 110151