JANČOŠEK, M. Optické infrastruktury pro mobilní sítě páté generace (5G) [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Student, Matúš Jančošek vypracoval bakalářskou práci na téma „Optické infrastruktury pro mobilní sítě páté generace 5G)“. V první a druhé kapitole práce student popisuje základní principy a komponenty vláknových přenosových systémů. Tyto kapitoly (mimo 2.3) obsahují množství informací, které přímo nesouvisí se zadáním práce. Třetí kapitola je věnována porovnání 4G a 5G sítí. Následující kapitola je pak zaměřena na technologie a infrastrukturu 5G sítě. Praktická část práce byla zaměřena na simulaci optické infrastruktury pro sítě 5G v prostředí VPIphotonics. Navržená topologie byla odsimulována a analyzována pro různé modulační formáty, optická vlákna a vlnové délky. Sledovány byly především parametry útlumu a bitové chybovosti přenosu. Práce obsahuje množství typografických chyb (spojky na koncích řádků, chybné použití pomlčky a spojovníku, zarovnání). Grafické zpracování práce je na dobré úrovni. Počet využitých literárních zdrojů je dostačující, ovšem míra citací v textu v celé práci je nízké úrovni. Student během semestru svůj postup konzultoval jen minimálně. Celá práce působí neuceleným dojmem. Přes výše zmíněné nedostatky a minimální aktivitu studenta během semestru hodnotím práci jako dobrou.
Student Matúš Jančošek zpracoval práci na téma optické infrastruktury pro mobilní sítě páté generace (5G). Práce je rozdělena do pěti kapitol, přičemž samotná praktická část je popsána v poslední kapitole. Teoretická část práce je zpracována značně nepřehledně a obsahuje celou řadu chyb a nepřesností. Práce s literaturou je velmi špatná. Například v rámci kapitol 1.1 až 1.4 neuvedl student ani jeden zdroj literatury. V praktické části se student zabývá návrhem a simulací infrastruktury pro 5G síť. Simulace není navržena správně (hlavně z důvodu použití kompenzačních modulů u koherentních systémů) a je tedy otázkou, jak věrohodné jsou prezentované výsledky. K práci mám několik výhrad: - V kapitole 1.1 je optické vlákno označováno jako „rúrka“. Dále student uvádí „v prípade, že vlákno obsahuje len jeden prúd dát, nazýva sa jednovidové“, což není pravda. Ve vlákně může být několik datových toků současně. - V kapitole 1.3 je mezi základními parametry optického detektoru nesprávně uveden „malý útlum“. - Kapitola 2.2 nesprávně rozděluje disperze. Chromatická disperze je tvořena dvěma složkami – materiálovou a vlnovodovou disperzí. Student je uvádí jako samostatně disperze. - V kapitole 2.1 je uveden rozsah útlumu optického vlákna 0,19–1,22 dB/km pro 1550 nm. Je otázkou z jakého zdroje student vyčetl hodnotu 1,22 dB/km. - V kapitole 2.2. je průměr vlákna uváděn v jednotkách milimetr místo mikrometr. - Obrázky 3.2 a 3.3 jsou kompletně převzaty ze zahraničního zdroje bez uvedení reference. - Kapitola 4.4.1 uvádí, že UDWDM využívá 100-200 Gbit/s kanály. Rozestup mezi kanály má být správně uváděn v jednotkách GHz a navíc 100 a 200 GHz rozestupy jsou platné pro DWDM. - Kapitola 5.1 obsahuje, podle popisu, koherentní signály. Není tedy zřejmé, z jakého důvodu jsou použity kompenzační vlákna. Navíc zvolené délky kompenzačních vláken nejsou nikde objasněny. Práci doporučuji k obhajobě. Na základě výše uvedeného, navrhuji D, 65 bodů.
eVSKP id 133385