KUBICA, M. Testovací polygon fotonických služeb [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Student, Matěj Kubica, pracoval velmi aktivně již od počátku řešení bakalářské práce. Výsledkem práce studenta jsou aktivní vlákna mezi třemi laboratořemi, dvěma fakultními rozvodnami, aktivní vlákna mezi laboratořemi SC5.35 a SC5.52, dokumentace propojů a jejich samotná měření. Zadání bylo splněno v plném rozsahu. Práci studenta hodnotím známkou A, 97 body.
Pan Matěj Kubica zpracoval bakalářskou práci na téma „Testovací polygon fotonických služeb“. Jeho úkolem bylo realizovat propojení vybraných laboratoří Ústavu telekomunikací s detailní dokumentací včetně zajištění základních fotonických služeb. Z tohoto pohledu předložil pan Kubica kvalitní práci a jeho výsledky budou určitě prakticky využity ve výzkumné i výukové činnosti. Síť mezi laboratořemi nejen prakticky realizoval, to je především svařil vlákna a vše proměřil, ale hlavně vypracoval podrobnou dokumentaci, která je pro efektivní využití realizovaných propojení mimořádně důležitá. Je jisté, že výše popsané je tím nejpodstatnějším a že další výtky sice snižují celkovou hodnotu bakalářské práce, ale její prvotní význam neoslabují. Členění práce je chaotické, věty mnohdy nedávají smysl, často není použit správný slovosled, zneužíváno je slovo „skrze“. Autor si nedal příliš velkou práci s interpretací anglického textu (špatný slovosled), s minimalizací překlepů a s jednotným vysvětlením zkratek vždy s prvním písmenem velkým. Nemá smysl vyjmenovávat všechny prohřešky. Rozsáhlá teoretická část je nepřehledná, vyskytuje se množství pouze velmi stručně vysvětlených pojmů. Uváděny jsou často všeobecně známé poznatky a obrázky. Delší podkapitoly by vedly k nevhodnému rozšiřování teoretické části, ale lepší struktura by byla žádoucí. Parametry optického vlákna na str.17 by měly být seřazeny podle důležitosti. Ve vztahu (2.1) na str.17 není uvedeno, co je n1, n2. Je to sice všeobecně známé, a lepší by bylo vztah vůbec neuvádět. V textu jsou chyby v pojmech „útlum“ a „měrný útlum“. S rostoucí vzdáleností roste útlum, nikoli měrný útlum (str.18), předností vlnové délky 1550nm je přibližně poloviční měrný útlum (str.21), neboť útlum záleží také na délce vlákna. Vztah (4.1) na str. 24 je uveden vcelku zbytečně, navíc velmi netradičně. Index „1“ je obvykle používán pro vstup a index „2“ pro výstup, nikoli naopak. Znaménko mínus je sice při takto netradičním indexování v pořádku, ale působí zbytečné problémy, neboť změřený útlum by byl záporný a vlivem záporného znaménka ve skutečnosti kladný. Věta „V praxi dochází k měření P2 až za spojem, protože v případě permanentního spojení nelze měřit“ (str.24) nemá správně větné členy, takže se neví co nelze měřit, navíc není jasné, jak lze výkon na vstupu vlákna měřit až za spojem. Obr. 4.1 a 4.2 spolu souvisí, proto by na nich měly být užity stejné symboly (o, d), neobvyklé je užití otazníku v referenci na obr.4.1. Tradiční chyba je „vodící kolík“ místo správného „vodicí kolík“ na str. 28. Neobratná je věta „APC konektory jsou nejkvalitnější, ale naopak nejdražší.“ (str.28). V kapitole 6.2 na str. 32 je najednou uveden pojem síť providera, když v obecné hierarchii optických sítí (kap.6.1, str. 31) žádná síť providera uvedena není. Až v Závěru je uvedeno, že bylo použito vlákno G.657A. Jeho volba není nijak zdůvodněna. Praktické kapitoly 7. a 8. tvoří hlavní přínos práce a spolu s Přílohou jsou zpracovány pečlivě, nicméně první dva odstavce kapitoly 7 by měly být mnohem podrobnější a prospěl by také plán realizace optických spojů popřípadě i lepší název kapitoly, ze kterého by bylo jasnější, že jde o stěžejní kapitolu práce. Požadavky zadání byly splněny, odborná úroveň práce odpovídá požadavkům na bakalářskou práci, interpretace výsledků a jejich diskuse jsou bez připomínek. Formální zpracování práce je podprůměrné, nicméně akceptovatelné.
eVSKP id 118046