KÁŇA, L. Koncový zesilovač 2x400W/8 ohmů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.

Posudky

Posudek vedoucího

Káňa, Ladislav

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění zadání B 40/50
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) A 20/20
Formální zpracování práce A 18/20
Využití literatury B 8/10
Navrhovaná známka
B
Body
86

Posudek oponenta

Balík, Miroslav

Diplomová práce se zabývá komplexním návrhem koncového zesilovače pro ozvučovací účely, který musí vždy kromě své základní funkcionality splňovat také vysoké požadavky na bezpečnost jeho provozu ve standardních a zejména pak v nestandardních pracovních podmínkách. Součástí tohoto zesilovače musí být větší počet přídavných elektronických obvodů, které přímo nesouvisí se zesilováním signálu. Problematika je tedy poměrně náročná a rozsáhlá. Diplomant vypracoval projekt, v kterém se snažil komplexně popsat problematiku návrhu koncového zesilovače. Jednotlivé kapitoly podrobně rozebírají jednotlivé obvody a jsou uvedena různá alternativní řešení. Tato část práce je hodnotná a představuje ucelenou dokumentaci týkající se této problematiky. V práci se však vyskytují některé neinženýrské formulace např. str.23 "zapalovací elektroda" (správně řídicí elektroda), nepoužívá jednotnou terminologii kmitočet versus frekvence apod. V práci se vyskytují i špatné formulace vyplývající zřejmě z nepochopení některých základních pojmů např. str.17, kdy popisuje lineární předzesilovač rovnou lineární charakteristikou, není řečeno o jakou charakteristiku se jedná, přičemž v předcházející větě se zmiňuje o frekvenční charakteristice. Na str. 27 se diplomant zmiňuje o rušení, které způsobují síťové transformátory, přičemž tvrdí, že transformátor ruší nízkofrekvenční zesilovače magnetickým polem. Z formálního hlediska má dokumentace jeden výrazný nedostatek týkající se značení součástek, které je velmi nepřehledné. Diplomant vždy čísluje jednotlivé součástky vzhledem k právě rozebíranému obvodovému řešení a ne vzhledem k celkovému zapojení. Takže se mnohokrát popisuje rezistor R1 a kondenzátor C1, čímž může docházet k nejasnostem a záměnám. Analýza celkového zapojení je pak velmi nepřehledná a zmatečná. Zvolené technické řešení koncového zesilovače je možné označit za vhodné a správné. I když diplomant vhodně rozepisuje problematiku chlazení takového zesilovače, během realizace zvolil nevhodné řešení. Pasivní chlazení s vodorovně orientovanými žebry chladiče je zcela nevhodné. Pasivní proudění vzduchu nebude obtékat žebry chladiče, účinnost takového chlazení bude výrazně horší, než při správné orientaci žeber. Největším nedostatkem celé práce je část, která se zabývá oživením a zejména pak měřením celého zapojení. V této části měl diplomant prezentovat své inženýrské dovednosti. Žádné měření důležitých parametrů koncového zesilovače nebylo v práci dokumentováno. Postup oživování nebyl vhodně zvolen, z kapitoly 8 je patrné, že se ho snažil oživovat jako celek, což neshledávám v tomto případě jako vhodné řešení. Z kapitoly 8 je patrné, že diplomant během oživování zjistil nestabilitu celého zapojení bez připojené zátěže. Tento problém však neřešil nalezením skutečné příčiny této nestability. Problém řešil tak, že celkové zapojení degradoval výměnou poměrně dobře zvoleného OZ NE5532 s rychlostí přeběhu při jednotkovém zesílení přibližně 9 V/us (Texas Instruments) za nevhodný nízkopříkonový OZ TL062 s rychlostí přeběhu přibližně 3 V/us (ST Microelectronics). Vhodný OZ od firmy ST Microelectronics pro tento účel má označení TL072 a rychlost přeběhu 13 V/us. Vzhledem k tomu, že diplomant používá budič LME49810 od firmy National Semiconductor, bylo by vhodné použít na vstupu OZ od stejné firmy ze stejné generace integrovaných obvodů a to LME49720, které se v současné době jeví jako výborné řešení vstupu s minimálním zkreslením a rychlostí přeběhu 20 V/us. Kapitola 8 je krátká a zcela chybí kapitola, která by zhodnotila návrh a řešení celého zesilovače, což však bez jeho měření není možné. V závěru nedošlo ke zhodnocení celého projektu, diplomant pouze shrnul práce, které provedl, práce je prakticky bez závěru. Diplomant splnil zadání. V zadání je požadována pouze koncepce, není zde však zmíněno žádné její ověření. V tom spatřuji problém. Pokud nedošlo ke zdokumentování výsledků měření jeho parametrů, není možné provést podložené zhodnocení, zda je návrh úspěšný nebo neúspěšný. Z tohoto úhlu pohledu tedy nepovažuji projekt za úspěšně dokončený. Diplomant projevil schopnosti navrhnout a osadit desku plošných spojů, navrhnout a zrealizovat mechanické řešení s jistými výtkami a provést oživení zapojení s výraznými výtkami. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem hodnotím diplomovou práci známkou C.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání A 20/20
Odborná úroveň práce C 37/50
Interpretace výsledků a jejich diskuse F 8/20
Formální zpracování práce D 6/10
Navrhovaná známka
C
Body
71

Otázky

eVSKP id 21775