KEDROŇ, K. Rozšíření tiskové hlavy pro 3D tisk termolabilních hydrogelů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Student si při řešení práce počínal aktivně a se zájmem o řešenou problematiku (práce s literaturou, dohledání technické dokumentace, HW&SW řešení, atd.). Využíval možnosti konzultace a jeho přístup byl pečlivý a tvůrčí. Nejvíce oceňuji jeho schopnost samostatné činnosti zejména v závěrečné fázi projektu. Zpracování textu je adekvátní tomuto tupu práce.
Student se ve své práci zabýval návrhem tiskové hlavy pro 3D tisk termolabilních hydrogelů. V teoretické části práce student představuje problematiku 3D tisku hydrogelů a popisuje některé využívané hydrogely. V této části trochu postrádám hlubší popis problematiky v souvislosti s praktickou části práce. Není tak zřejmé, pro které hydrogely pak následuje návrh technického řešení a které parametry technické řešení bude muset splňovat. V praktické části práce student popisuje návrh a realizaci chladicího insertu pro 3D tiskárnu. Samotný insert byl vytvořen v programu Fusion 360. Zde by bylo vhodné využít možnosti Fusionu 360 a provést v programu i teplotní simulace insertu. K chlazení je navrženo využití dvou Peltierových článků, které jsou řízeny pomocí Arduina UNO přes spínací tranzistory. V textu postrádám specifikaci článku (označení, typ …), rovněž postrádám označení použité vodní pumpy. Pro měření teploty je využito termočlánku. Bohužel i zde chybí uvedení typu a z práce je zřejmé jen to, že se jedná o NTC, který má 100kOhmů při 25stupních Celsia. Zapojení termistoru je pouze základní v děliči. To vnáší do měření teploty další nepřesnosti, které jsou způsobeny toleranci použitých oporů, jeho teplotní závislosti atd. Pro přesné měření teploty se doporučuje využívat můstkových zapojení. Pokud budu uvažovat běžný NTC termistor (100K při 25C s značením NTCLE100E3) a budeme uvažovat teplotní rozsah 25 – 0 stupňů Celsia, tak při 0 stupních má termistor odpor 340kOhm. Z toho vyplývá, že v navrženém napojení bude na termistoru napětí od 0.5*3.3V = 1.65V do 0.77*3.3V = 2.54V a přitom tento rozptyl hodnot napětí bude digitalizován AD převodníkem, který je nastaven na rozsah 0V – 3.3V. Takže již samotným převodníkem dojde k zanesení další chyby. Spínání Peltierových článků je prováděno na základě porovnání průměrné teploty ze čtyř vzorků. To je pouze základní přístup, který vede ve výsledku ke kmitání teploty chladicího media kolem nastavené teploty. Zde by bylo vhodnější využít například PID regulátoru. O formální stránce je práce spíše na průměrné úrovni. Struktura textu není příliš přehledná a místy se vyskytují vyjádření, které nedávají smysl. (Např.: „Jako vstupní napětí tohoto děliče jsem zvolil 3.3 V, zvolil jsem nižší ze dvou hodnot, aby obvodem protékal menší proud.“). V textu postrádám specifikaci vodního čerpadla, požadované průtoky, specifikaci Peltierových článků a použitého termistoru. To znesnadňuje přesné posouzení především výsledných parametrů navrženého obvodu. I přes tyto nedostatky musím konstatovat, že zadání je splněno a navržené zařízení se jeví funkční i když má některé dílčí nedostatky.
eVSKP id 118306