HOFFMANN, P. Analýza dechu pomocí hmotnostní spektrometrie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2022.
Student v rámci svojí bakalářské práce vypracoval pěkný teoretický úvod do dané problematiky. V části experimentální se zabýval využitím dvou technik vhodných pro analýzu dechu a které jsou dostupné na Fakultě chemické. Student byl velmi schopný a samostatný v přípravě a organizaci samotných analýz, které musely být časově koordinovány. Pracoval systematicky a zodpovědně. Kladně hodnotím i jeho přístup při zpracování surových dat, a to především při metodě PTR-MS. Závěrečné zpracování a diskuze výsledků mohly být lépe prezentovány. Celkově jsem s prací studenta spokojena a vzhledem k výše uvedeným skutečnostem ji hodnotím celkovou známkou "výborně / A".
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Kvalita zpracování výsledků | A | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
Závěry práce a jejich formulace | B | ||
Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
Splnění požadavků zadání | A | ||
Studium literatury a její zpracování | A | ||
Využití poznatků z literatury | A |
Bakalářská práce studenta Pavla Hoffmanna je zaměřena na identifikaci těkavých organických látek v dechu pomocí metod PTR-MS a GC-EI-MS. Teoretická část práce v rozsahu 17 stran je logicky členěna a přehledně podává veškeré informace potřebné k pochopení studované problematiky. Autor čerpá celkově ze 47 zdrojů, které tvoří z velké části publikace renomovaných časopisů. K teoretické části bych měla pár formálních připomínek týkající se absence citací obrázku skrze text teoretické části, chybějící citaci publikace 24 v textu, použití neobratných spojení (např. terapeutický pokrok technologie, str. 8) či ne zcela jednoznačné vysvětlení základních principů. Uvedené výtky však nesnižují kvalitu práce, text je plynulý a čtivý. Kapitola výsledky a diskuze obsahuje výběr výsledků získaných experimenty při on-line i off-line analýze (s použitím vzorkování Tedlarových vaků) s použitím obou přístrojů. Autor ukazuje možnosti a omezení obou hmotnostních spektrometrií při analýze dechu po konzumaci cibule, hašlerky, jejich kombinaci, ale také čistého dechu (2 žen a 2 mužů, v tomto případě kuřák vs. nekuřák). Při použití GC věnuje část práce optimalizaci doby extrakce pro jedno vybrané vlákno a následně prezentuje výsledky testů ze 3 druhů materiálu vlákna pro SPME. V této kapitole však chybí hypotézy z hlediska očekávaných látek, které by mohly být technikami MS detekovány nebo naopak nedostatečná diskuze nad látkami identifikovanými, zvláště když se jedná o problematiku poměrně dobře prostudovanou, jak ukazuje literární rešerše této bakalářské práce. Rovněž by autor mohl věnovat více pozornosti vysvětlení jednotlivých kroků experimentu, např. počet měření a jejich odůvodnění, zvláště když byla měření provedena v některých případech 1x nebo 2x. Pro porovnání výsledků bych navrhovala netransformovat osy y jednotlivých grafů do logaritmické škály, pokud jsou rozdíly mezi odezvami MS pro jednotlivé látky malé a stejného řádu. Uvítala bych také diskuzi či vysvětlení při srovnání výsledků PTR-MS a GC-MS, když nebyly identifikovány stejné látky. Bakalářská práce je vypracována na velmi zajímavé téma, ukazuje možnosti technik, které jsou dostupné na FCH VUT. V zásadě se dá považovat za pilotní studii našeho pracoviště, která dává dobrý základ pro její další rozšíření. Práce splňuje požadavky na ní kladné, doporučuji jí k obhajobě a hodnotím stupněm A.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Logické členění práce | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | B | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
Využití literatury a její citace | A | ||
Úroveň jazykového zpracování | A | ||
Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 131484