ŠATAVA, P. Řízení otáček pohonu se synchronním motorem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Bakalářská práce s názvem „Řízení otáček pohonu se synchronním motorem“ má celkem 72 stran, z toho je 52 stran odborné části, zbytek připadá na povinné „doprovodné“ části. Je rozdělena do pěti kapitol a zabývá se měřením na elektrickém pohonu se synchronním motorem. Měření bylo provedeno ve stavu naprázdno a se zátěží podle požadavků firmy Control Techniques na jimi dodaném motoru ve skalárním i vektorovém řízení. Požadavky zadání byly splněny, v práci ale explicitně není literární rešerše, za kterou se snad dá považovat část Úvodu. Prezentační úroveň je na velmi dobré úrovni, rozsah odpovídá standardům bakalářské práce která je přehledně členěna. Jazyková úroveň práce je velmi dobrá, problematika je formulována srozumitelně a v práci je minimum drobných chyb. Vzhledem k tomu, že práce byla ve spolupráci s firmou, předpokládám dobrou využitelnost pro praxi. V oblasti teorie musel jako student bakalářského studia mnoho věcí z teoretické části samostatně nastudovat, poněvadž nejsou obsahem bakalářského studia. Student pracoval po celou dobu velmi usilovně, využíval možností konzultace jak se svým vedoucím tak s pracovníky zadávající firmy.
Předložená bakalářská práce má rozsah 73 stran a je rozdělena do pěti kapitol včetně úvodu a závěru. Neformálně by se práce dala rozdělit do dvou částí – teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá popisem synchronního stroje a možností jeho řízení. V praktické části jsou zpracována data z měření dvou synchronních motorů s permanentními magnety při použití různých způsobů řízení. V práci se vyskytuje několik málo překlepů. Obrázek na str. 14 by se dal udělat lépe. U fázorových diagramů nejsou v práci uvedena měřítka s výjimkou str. 56, kde je napsáno, že v následujícím fazorovém diagramu 1 V odpovídá 1 A, z textu není jasné, co tím chtěl autor říci. Všechny elektrické veličiny uvedené v práci byly při měření odečítány z měniče frekvence. Takto provedená měření nejsou zřejmě úplně přesná. Např. ve druhém řádku v Tab. 12 na str. 58 se uvádí, že proud Iq byl větší než napájecí proud, což zřejmě není pravda. V Tab. 15 na str. 60 se uvádí, že při nulovém zatížení motor odebíral nulový činný proud, což opět zřejmě není pravda, protože by motor nezískával energii na krytí ztrát. Bakalářská práce splňuje všechny body zadání a lze ji doporučit k obhajobě.
eVSKP id 119652