HAMR, T. Analýza PID fotovoltaických elektráren v ČR [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Obsahová část bakalářské práce koresponduje se zadáním. Pan Hamr si vybral toto téma z důvodu praktického měření na fotovolitaických elektrárnách a z toho vyplývající spolupráce s firmami pohybujících se v této oblasti. V rámci práce kontaktoval a navázal spolupráci s firmou Eicero s.r.o., s kterou absolvoval několik měření na FV elektrárnách, kde se seznámil se zapojením FV modulů do strignů, střídačů a v neposlední řadě s diagnostickými metodami měření FV modulů. Během zpracování bakalářské práce měl student určité nedostatky z hlediska fyzikálního principu funkce FV článku s tím, že mu bylo doporučené opětovné nastudovaní problematiky. Podstatnou část své práce se věnuje potenciálem indukované degradaci (PID), kde pracuje, jak s českou literaturou, tak zahraničními vědeckými články. V praktické části se autor ve spolupráci s firmami Eicero s.r.o. a Sunfin věnuje analýze FV elektráren, kterých se osobně aktivně zúčastnil. Bohužel data slíbená firmou Nwt, pro analýzu PID postižených elektráren, nebyla studentovi přes veškerou snahu poskytnuta, proto další část praktické části byla zvolena regenerace FV modulu postiženého PID degradací. Student si připravil pracoviště pro regeneraci FV modul a pravidelně po naplánovaných krocích prováděl vyhodnocení. Po necelých dvou týdnech regenerace a měření byli zjištěny velice zajímavé výsledky, které student zpracoval v bakalářské práci. Formální zpracování BP není nikterak oslnivé, přes opakované připomínání student neopravil chyby, které mu byly vytknuty. Přes formulování informací v jednotlivých kapitolách až po obrázky a vyhodnocení výsledků se mi jeví práce nedůsledně zpracována. Z důvodu výše uváděných nedostatku se poněkud snižuje kvalita zpracované práce. I přes uvedené výhrady však student splnil všechny body zadání a práci doporučuji k obhajobě.
Student Tomáš Hamr se ve své bakalářské práci zabývá aktuální problematikou potenciálově indukované degradace (PID) fotovoltaických systémů, modulů a článků. V teoretické části práce se věnuje popisu jevu, vlivu PID na vlastnosti fotovoltaických článků a modulů a uvádí diagnostické metody k jeho určení. V praktické části analyzuje vybrané fotovoltaické elektrárny s možným výskytem PID spolu s regeneraci již zasaženého modulu. K předkládané práci mám několik připomínek. Abstrakt bakalářské práce psaný v anglickém jazyce obsahuje řadu nespávně přeložených výrazů, jako např. "closing potential", "restriction solution of a potential" apod. Nepřesné výrazy se rovněž nachází v samotném textu práce: závěrným potenciálem se pravděpodobně myslí záporný potenciál; zatěžkávací přímka se označuje zatěžovací; pojem odrazový index vrstvy se nepoužívá - jedná se o index lomu vrstvy; reverzovaný potenciál je zřejmě reverzní potenciál. V menší míře se objevují i věty, u nichž není zcela zřejmé jejich sdělení, nebo přímo nezapadají do kontextu odstavce. Příkladem věta ze str 16: "To souvisí se snižováním výkonu jednotlivých modulů a počátek problému je již od samotných článků." Druhou část věty bych doporučil buď rozepsat, upřesnit, nebo zcela vynechat. Připomínku bych měl i k tvrzení na str. 26 ohledně vytváření pyramid na povrchu fotovoltaického článku: "Světlo se při dopadu na takový povrch z části odrazí i dolů, kde může proniknout do článku." Taková formulace je mírně zavádějící. Texturace fotovoltaických článků se provádí právě za účelem zvýšení odrazu dopadajícího záření do objemu článku. Tvrzení, že se světlo "z části odrazí i dolů", je poněkud zvláštní. Z mého pohledu se v textu nachází pár nadbytečných informací, jako je např. cena vybavení, či finanční návratnost analyzované FV eletrárny v Králíkách.Pokud by tyto informace měly být uvedeny, tak bych naopak viděl příležitost porovnat možné finanční ztráty způsobené snížením výkonu v důsledku PID degradace. Z formálního hlediska lze práci vytknout špatnou kvalitu některých obrázků (např. obr. 25, nečitelný obr. 36), neproložení měřených bodů u grafu č. 43 a č. 44.; chybějící jednotky u rovnice (1) a nejednotný styl psaní veličin. Chvályhodná je spolupráce studenta s externími firmami a aktivní účast při analýze fotovoltaických elektráren. Za zmínku rovněž stojí časově náročná regenerace PID zasaženého fotovoltaického modulu spolu s vyhodnocením výsledků. Odhlédnu-li od některých nepřesností, teoretický rozbor a praktická část práce je poměrně detailně zpracováná a přínaší několik zajímavých poznatků. Nepochybuji, že student věnoval dokončení práce nemalé úsilí a problematiku PID plně pochopil. I přes uvedené nedostatky bylo zadání práce splěno. Práci hodnotím stupněm "velmi dobře".
eVSKP id 94602