VANČUROVÁ, J. Snímání pohybu očí pomocí zařízení BIOPAC a eyetrackeru Pupil [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou snímání očí pomocí zařízení BIOPAC a eyetrackeru Pupil. Hlavním cílem této práce bylo srovnání přesnosti těchto dvou metod snímání pohybů očí. V úvodní části se studentka zaměřila na anatomii oka, na typy očních pohybů a jejich mechanismy. Dále se studentka v rámci rešerše podrobněji zabývala elektrookulografií a eyetrackingem. Bylo provedeno zkušební měření, které mělo za úkol studentku seznámit s oběma metodami snímání pohybů očí. Na základě tohoto zkušebního měření studentka navrhla měřící protokol, díky kterému byla stanovena vizuální reakční doba řidiče pomocí obou metod. Vizuální reakční doba byla vybrána proto, že existuje její referenční (tabelovaná) hodnota využívaná v dopravní znalecké praxi. Experimentální měření proběhlo na jízdním simulátoru ve spolupráci s Ústavem soudního inženýrství. Získané výsledky z bou metod studentka porovnala s referenční hodnotou vizuální reakční doby řidiče a určila tak přesnosti obou metod. V rámci předzpracování výsledků z EOG signálů bylo provedeno odstranění mrknutí. Zde spatřuji problém v tom, že studentkou realizovaný algoritmus odstranil i některé části EOG signálu, které neodpovídaly mrknutí, nicméně tyto tyto chybně odstraněné úseky EOG signálu nezasahovaly do oblasti zájmu při detekci sakád, ze kterých studentka dále stanovila vizuální reakční dobu řidiče. K samotné detekci sakád studentka vytvořila dvě funkce, jejichž použití záviselo na tvaru příslušné sakády. Zpracování výsledku z komerčního eyetrackeru Pupil studentka provedla v softwaru Pipil Player, kde stanovila trvání vizuální reakční doby řidiče jako dobu od prvního objevení se překážky v zorném poli řidiče do fixace oka na tuto překážku. Studentka zahrnula do experimentálního měření dostatečný počet probandů, nicméně celkový soubor vyhodnocených dat se vlivem osvětlení, pohybů hlavy během řízení atd., snížil. Nicméně výsledky byly statisticky vhodně zpracovány a finální závěry byly stanoveny správně. Po formální stránce musím studentce vytknout několik věcí. Místy studentka zapomíná na gramatická pravidla shody podnětu s přísudkem. Používá obraty jako "můžeme vidět, že", "pokud bychom měli" apod. místo jejich variant v trpném rodě. Některé obrázky v práci jsou nízké kvality (např. obrázek 12) a u některých obrázků postrádám detailnější popis (např. obrázek 14 a 15, kde mohlo být popsáno, jak se projevila filtrace EOG signálu dolní propustí s mezním kmitočtem 30 Hz, čili co je ve filtrovaném obrázku jinak oproti původnímu). I přes uvedené výtky je práce zadání splněno. Oceňuji aktivní přístup studentky k dané problematice, která přesáhla i do oblasti soudního inženýrství. Studentka tak prokázala, že je schopná nastudovat danou problematiku a uplatnit ji v praxi při tvorbě bakalářského díla. Celkově práci hodnotím za B/85.
Studentka Johana Vančurová se ve své práci zabývala snímáním pohybu očí. Předložená práce má logickou struktura, je členěna do 7 kapitol na 35 stranách. V rámci teoretického úvodu je popsáno oko se zaměřením na pohyby očí. V další kapitole jsou popsány metody sledování očních pohybů – EOG a Eyetracking. Další kapitola v krátkosti pojednává o reakční době řidiče. V rámci praktické části práce studentka navrhla experiment pro současné měření EOG signálů pomocí systému Biopac a pomocí Eyetrackeru Pupil. Dále provedla praktické měření na simulované jízdě autem s následným vyhodnocením získaných signálů. Pro určení reakční doby ze signálu EOG navrhla algoritmus založený na detekci lokálních extrémů v první derivaci signálu. V rámci zpracování navrhla filtr typu dolní propust. Bohužel v textu chybí bližší informace o tomto filtru. Dále byl potlačen vliv mrknutí ve vertikálním kanálu signálu EOG. Drobnou výtku mám k popisu osy x u prezentovaných signálů – slovní spojení „počet vzorků“ není úplně vhodné. Metoda byla otestována pro vyhodnocení reakční doby ve 12 situacích (viz Tab. 6). V této tabulce by bylo vhodné dále uvést informaci o testované osobě (celkem testovány 4 subjekty) a heslovitě popsat situaci. U některých reakčních dob jsou rozdíly velmi vysoké (např. situace 2, 5, 7, 12) a v textu práce nejsou dostatečně diskutovány příčiny těchto rozdílů. Naměřené hodnoty byly statisticky porovnány (deskriptivní statistika a K-S test), stanovené závěry jsou správné. Po formální stránce je práce na velmi dobré úrovni. Vytýkám drobné množství překlepů a mírné prohřešky proti českému pravopisu. Dále vytýkám přílišné dělení do podkapitol třetí úrovně – např. v 1.3.1.-1.3.6 – vzhledem k malému množství textu. Kvalita některých převzatých obrázků a tabulek je snížená (např. Tab. 2, 3, Obr. 9, 10). Zadání práce považuji za splněné. Práce by zasloužila rozsáhlejší testování a s tím spojenou diskuzi. V některých situacích předložený algoritmus dává velmi rozdílné výsledky než metoda eyetrackeru. Tato skutečnost by zasloužila další zkoumání. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou dobře (C – 76 bodů).
eVSKP id 102342