Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Smilek, Jiří

Studentka Kateřina Lišková vypracovala svou bakalářskou práci zaměřenou na využití mikroskopu atomárních sil (AFM) pro hydrogelové systémy. Nutno podotknout, že před započetím experimentální části stál před studentkou velmi složitý úkol - zrealizovat a zároveň optimalizovat měření hydrogelů v nabotnaném stavu pomocí AFM. S radostí mohu konstatovat, že se tento primární cíl práce podařilo Kateřině Liškové úspěšně naplnit. K naplnění tohoto cíle ovšem nevedla jednoduchá cesta. Studentka během řešení své práce prokázala vysokou míru odhodlání, i když se často nedařilo získávat rozumné výsledky, vytrvala a ve finále byla schopna velmi kvalitně zobrazit povrch hydrogelů v nabotnaném stavu a to jen díky již zmíněnému odhodlání a vytrvalosti. Během řešení své bakalářské práce prokázala, že je schopna pracovat s odbornou literaturou a čerpat z ní požadované informace. Prokázala také vysokou míru samostatnosti a zručnosti. Příkladně a pravidelně konzultovala svoje (ne)zdary s vedoucím práce. Kvalitou psaného textu taktéž prokázala, že je schopna zdárně interpretovat naměřené výsledky. Optimalizovaná metodika zobrazování povrchů hydrogelů v jejich nativní stavu významným způsobem přispěje k charakterizaci hydrogelových systémů. Jakožto vedoucí mám radost, že Kateřina Lišková zpracovávala svou bakalářskou práci pod mým vedením. Bakalářskou práci Kateřiny Liškové hodnotím stupněm "A - výborně", doporučuji ji k obhajobě a pevně věřím, že nabyté zkušenosti zužitkuje a rozšíří v navazující diplomové práci.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A
Závěry práce a jejich formulace	A
Využívání konzultací při řešení práce	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Studium literatury a její zpracování	A
Využití poznatků z literatury	B

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Kalina, Michal

Bakalářská práce Kateřiny Liškové je zaměřena na optimalizaci AFM pro analýzu povrchu vybraných typů hydrogelů. Vzhledem k tomu, že se jedná o nově zavedenou metodiku v rámci Biokoloidního týmu na Ústavu fyzikální a spotřební chemie, bylo nutné v prvé řadě provést důkladnou optimalizaci nastavení měření na AFM (základní parametry měření a výběr vhodného nosníku a hrotu) pro daný typ vzorků. V druhé části práce následně studentka nabyté vědomosti zúročila při analýze povrchu vzorků agarózových a alginátových hydrogelů. Hned úvodem musím konstatovat, že se s tímto nelehkým a časově náročným úkolem studentka popasovala velmi dobře. Bakalářská práce v rozsahu 52 stran je dle formálních zvyklostí správně rozdělena na jednotlivé dílčí části (teorie – 14 str., rešerše současného stavu – 9 str., experimentální část – 6 str., výsledky a diskuze – 10 str., závěr – 2 str.). Studentka v bakalářské práci vhodnou formou využívá a formálně správně dle ČSN ISO-690 cituje celkem 65 zdrojů odborné literatury, což je vysoké číslo pro danou úroveň závěrečné práce a svědčí o studentčině velmi dobré práci s literaturou. Práce je psaná dobrou a čtivou formou bez výrazných překlepů, formálních či gramatických nedostatků (zmíním snad jen – závorky by neměly být kurzívou; na str. 17 a 26 je část textu jiným odstínem černého/šedého písma; mírně nižší kvalita obr. 9). Velmi pozitivně hodnotím rovněž kvalitní rešerši literatury, kde studentka diskutuje rozmanité přístupy k analýze povrchu hydrogelů, tak jak jsou publikovány v odborné literatuře. V obdobném duchu pokračují i další kapitoly, ve kterých studentka zdařilou formou popisuje jednotlivé připravené vzorky, vykonané optimalizační kroky i samotné realizované experimenty (zde pouze postrádám informace k provedené analýze distribuce pórů vzorků za využití softwaru ImageJ – viz. otázka oponenta č. 2). Pozitivně hodnotím rovněž diskuzi provedených výsledků, kde zejména u agarosových hydrogelů, byla provodena velmi důkladná charakterizace vlivu koncentrace na členitost povrchu a distribuci velikosti pórů). Zde upozorním pouze na drobný nesoulad v prezentaci dat z obrazové analýzy a korespondující diskuzi – na obr. 16, 18, 20, 22 a 24 je znázorněno zastoupení poloměrů pórů, ovšem v diskuzi se mluví o velikosti pórů (=průměry). Jinak ovšem musím studentku pochválit za kvalitní diskuzi dat, kde je možné nalézt vzájemné porovnávání získaných výsledků i jejich srovnávání s odbornou literaturou. Bakalářská práce studentky Kateřiny Liškové představuje velmi kvalitní závěrečnou práci, jejichž výstupy poslouží k dalšímu rozvoji a využívání AFM pro charakterizaci hydrogelových vzorků v rámci Biokoloidního týmu. Bakalářská práce splnila všechny cíle vytyčené v zadání, doporučuji ji k obhajobě a navrhuji ji ohodnotit stupněm „výborně“ (A).

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	A
Kvalita zpracování výsledků	B
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Využití literatury a její citace	A
Úroveň jazykového zpracování	A
Formální úroveň práce – celkový dojem	A
Závěry práce a jejich formulace	A

Navrhovaná známka: A

Otázky

1)V rámci AFM analýzy povrchu je realizováno měření vzorků hydrogelů pod vodou. V práci byl pozorován problém při delším měření než 45 minut. Bylo nějak ověřováno, zda nedochází k synerezi/botnání nebo částečnému rozpouštění agarózových hydrogelů?
2)Studentka u jednotlivých vzorků agarózových hydrogelů prezentuje výstupy z AFM zpracované do formy distribuce velikosti pórů za využití softwaru ImageJ. Postup zpracování dat pomocí ImageJ ovšem v bakalářské práci není popsán. Mohla by studentka tuto obrazovou analýzu krátce přiblížit?
3) Dokáže studentka zdůvodnit, proč v případě agarosových hydrogelů byla pozorována výrazně menší členitost povrchu (místy až 10x menší) než v případě alginátového hydrogelu?