PRÁŠIL, K. Provozní diagnostika FVE [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Student se v předložené práci pokusil zpracovat problematiku provozní diagnostiky fotovoltaických systémů. V teoretické části práce jsou uvedeny základní postupy pro realizaci testů a procedur na FV systémech. Student bohužel pro zpracování použil již neplatnou normu ČSN EN 62446, platná norma je pod označením ČSN EN 62446-1 (od 1.11.2016). V teoretické části práce se vyskytuje několik nepřesností, např., že DC/DC regulátor se používá pouze v kombinaci s akumulátory, nebo že zásadním parametrem pro návrh FVE je kolik energie je systém schopen vyrobit - toto je až výsledkem komplexního návrhu dle energetických potřeb objektu a průběhu jeho zatížení, či informace, že teplota měření při definici STC parametrů je 25°C - nejde o teplotu měření, ale teplotu panelu. U popisu FV systému v kapitole 2.2 je chybně interpretována možnost dodávky z FVE do DS - dodávka do DS je umožněna pouze za jasně definovaných podmínek. V praktické části práce student provedl základní provozní měřená na střešní FVE. Interpretace dosažených výsledků místy neodpovídá naměřeným hodnotám - u grafických výstupů měřených I-V charakteristik není vynesen proud Isc, pro možnost podrobné analýzy stavu FV panelů chybí v práci datasheety. Hodnocení stavu V panelů podle pouze podle tvaru výsledné I-V charakteristiky je nedostatečné, měl být proveden přepočet na jeden panel a dopočítány provozní parametry a následně srovnány s typovými údaji výrobce. Studen také provedl zhodnocení účinnosti systému - výpočet, který je v práci uveden je platný pro ověření účinnosti panelů, ne systému, vhodnější by bylo určení fill factoru. Pro definici výkonnosti systému by musel být použit jiný přístup, než je uvedeno v práci. Návrh optimalizačních opatření je proveden pouze v základním rozsahu, ale je zřejmé, že možnosti pro zvýšení efektivity systému byly definovány. Energeticko-ekonomická analýza je provedena pro idealizovaný případ životnosti všech komponent v délce 20 let, což značně zkresluje realitu provozu tohoto typu zdroje, ale podle údajů v práci si je student tohoto faktu vědom. Student naplnil zadání práce, samotné zpracování hodnotím jako uspokojivé a doporučuji práci k obhajobě.
Bakalářská práce je zaměřena na možnosti provedení provozní diagnostiky u FVE. Práce je logicky rozdělena na úvodní teoretickou a rešeršní část týkající se základních principů funkce a výroby FV panelů, základního členění FV systémů, výčtem nejčastějších defektů a závad a náležitostmi prohlídky dle ČSN EN 62446 (tato norma již neplatí, je aktualizována, včetně označení). V teoretické části lze nalézt několik nepřesností (např. princip funkce FV článku) a informací nesouvisejících s elektrickými vlastnostmi FVE (výroba skla, hliníku a dalších materiálů). U kapitoly věnující se základním parametrům FV panelů postrádám uvedený postup přepočtu měřených hodnot na hodnoty měřené při standardních testovacích podmínkách (STC) stejně jako povolené odchylky od těchto parametrů. Autor definuje základní pojmy pro FV panel, ale nespecifikuje parametry týkající se instalace (izolační odpor kabelů, úbytek napětí, doporučené průřezy vodičů, atp.). Praktická část práce je zaměřena na provozní diagnostiku vybrané FVE, její optimalizaci a energeticko-ekonomickou analýzu. Provozní diagnostika se omezuje na měření izolačních odporů DC části instalace a měření IV křivek tři stringů. Vyhodnocení naměřených údajů je na nízké úrovni. Autor nepřepočítal měřené křivky na STC hodnoty a srovnává je s údaji v datasheetu, což je hrubá chyba. Chybí mi alespoň procentuální vyjádření poklesu výkonu, tj. objektivní srovnání stringů mezi sebou. Postrádám analýzu termokamerou a zhodnocení stavu uzemnění. Zhodnocení provozní účinnosti využívá jako vstup data z PVGISu. Přestože chápu autorovu snahu naplnit bod zadání i přes nedostupnost měřených dat intenzity slunečního záření, je zvolený způsob nevhodný, protože kombinuje statistické průměrované hodnoty s měřenými hodnotami v místě instalace. Jestliže autor prováděl měření na FVE, mohl přístrojem změřit výkony na vstupu a výstupu regulátorů a provést detailní analýzu skutečných provozních parametrů systému. Způsob optimalizace FVE spočívá v přeuspořádání panelů na střeše tak, aby se eliminovalo zastínění komínem. Uvedená optimalizace má své opodstatnění, přesto bych očekával alespoň nákres střechy s vyobrazením zastíněné části v průběhu roku, aby bylo zřejmé, kam panely přemístit. Další způsoby optimalizace spočívají v rozšíření akumulace, případně zvýšení zatížení objektu, což jsou technicky adekvátní přístupy k řešení, nicméně nejsou v práci dále rozvedeny. Energeticko-ekonomická analýza se v zásadě omezuje na výpočet návratnosti stávajícího řešení, přičemž neuvažuje další provozní náklady (revize, údržba, výměna komponent) ani změny cen el. energie a inflaci. Kapitola naplňuje poslední bod zadání. Očekával bych ovšem, že pro srovnání budou zpracovány varianty i pro navržené způsoby optimalizace, k čemuž však nedošlo. Po formální stránce je práce v pořádku, použitá literatura je adekvátní. Autor však praktickou část staví na již zrušené normě, což je závažný nedostatek. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím 63b.
eVSKP id 127270