Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Krčma, František

Cílem práce byla charakterizace tenkých vrstev připravovaných z hexamethyldisiloxanu, které jsou využívány jako ochranné na odrazovou vrstvu v reflektorech automobilů. Práce byla vyvolána potřebami firmy Zlín Precision, kde také vlastní depozice vrstev probíhala. Protože bylo využíváno průmyslové zařízení a nebylo možné zásadním způsobem narušit výrobu, proběhla měření jednorázově během víkendu. Souběžně se tak připravovaly vrstvy na křemíku, skle i polykarbonátu, z nějž jsou reflektory vyráběny. Deponované vrstvy byly připraveny za různých depozičních podmínek - průtok monomeru, příměs kyslíku, výkon. Během depozice byla snímána optická emisní spektra, další charakterizace pak byla zaměřena již jen na vlastní vrstvy. Ty byly studovány s ohledem na jejich aplikaci zejména pomocí UV-VIS spektroskopie v transmisi. Rovněž byla stanovena jejich povrchová energie a její složky v závislosti na depozičních podmínkách. Pro potřeby aplikace byl rovněž studován vliv stárnutí vrstev účinkem UV záření, a také bylo prověřeno, zda na vrstvy nemá negativní vliv působení koncentrovaného roztoku NaCl, který se do reflektorů může dostat během zimního období. Výsledky FTIR spektroskopie, která byla náplní jiné práce, byly nepříliš průkazné, protože vrstvy byly velmi tenké (10 - 100 nm) a nijak zásadně se nelišily vlivem změny depozičních podmínek. Diplomant během práce postupoval převážně samostatně a výsledky průběžně konzultoval jak s vedoucím, tak i se zodpovědným pracovníkem ve firmě, kde byly vrstvy připraveny. Práce splňuje kritéria kladená na diplomové práce a doporučuji ji hodnotit známkou výborně (A).

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Studium literatury a její zpracování	B
Využití poznatků z literatury	B
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Závěry práce a jejich formulace	A
Využívání konzultací při řešení práce	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Dzik, Petr

Práce řeší konkrétní úkol aplikovaného výzkumu v úzké spolupráci s průmyslovým podnikem. Proto kladně hodnotím aktuálnost řešené problematiky a její konkrétní praktický přínos. Práce je přehledně a logicky stukturovaná, typograficky čistě zpracovaná a její jazyková úroveň je odpovídající typu práce. V experimentální části se bohužel nepodařilo plně využít všech plánovaných technik (IR spektroskopie), některé výsledky nejsou dostatečně vysvětleny (záporné absorbance v optických měřeních) a některým datům by prospělo statistické zhodnocení (povrchové energie). Uvedené výhrady ale nijak podstatně nesnižují celkově výborný dojem z práce.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body
Splnění požadavků zadání	A	13
Logické členění práce	A	13
Kvalita zpracování výsledků	B	10
Interpretace výsledků, jejich diskuse	C	9
Využití literatury a její citace	B	10
Úroveň jazykového zpracování	A	13
Formální úroveň práce – celkový dojem	A	13
Závěry práce a jejich formulace	B	11

Navrhovaná známka: A

Body: 92

Otázky

str. 22, kap. 2.6.4: Vzhledem k tomu, ze podstatnou část experimentální části tvoří studium povrchových vlastností a smáčivosti, pokládám rozsah této kapitoly za zcela nedostatečný. Mimo idealizovaného Youngova modelu by bylo vhodné zmínit další zpřesňující modely beroucí do úvahy termodynamickou a kinetickou hysterezi kontaktního úhlu. Jaké vztahy (modifikace Youngovy rovnice) se obvykle používají pro popis vlivu drsnosti a heterogenity povrchu na kontaktní úhel?
str. 26 - příprava vzorků: V práci jsme nenašel bližší údaje o použitém substrátu. O jaky materiál se jednalo?
str. 28, kap. 3.2.2: Místo termínu "hustota výkonu" bych preferoval termín "intenzita ozáření". Celková doba expozice není podstatná, rozhodující je expoziční dávka, která dopadla na zkoumané vzorky. Jaká byla celková expoziční dávka?
str. 31-35: Pozorované zavislosti povrchových energií (resp. kontaktního úhlu) na průtoku monomeru nezobrazují jasné trendy (např. obr. 23). Pro jejich kritické zhodnocení by ale bylo vhodné znát chybu naměřených hodnot. V práci postrádám tabulky naměřených dat a jejich statistické vyhodnocení. Jaké byly typické chyby/odchylky naměřených dat?
str 36. a dále - měření optické propustnosti: Naměřené záporné hodnoty absorbancí jsou přinejmenším zvláštní a bohužel nejsou nikde vysvětleny. Prosím o detailní popis způsobu měření optických vlastností a vysvětlení příčin, proč byly naměřeny záporné absorbance.