MACEŠKA, R. Měření vodivosti kapalin [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.

Posudek vedoucího

Beneš, Petr

Bakalářská práce nenavazovala na předchozí semestrální projekt. Cílem bakalářského projektu bylo provést základní měření s dostupnými vodivostními sondami. Student dokázal nastudovat potřebné znalosti. Pracoval samostatně, praktickým měřením se věnoval v závěru semestru, konzultace vyžadoval v odpovídajícím rozsahu. Měření vodivosti pomocí bezelektrodového snímače nebylo realizováno z důvodu jeho poškození.

Posudek oponenta

Havránek, Zdeněk

Úkolem bakaláře byl teoretický průzkum metod měření vodivosti kapalin a snímačů založených na kontaktním i bezkontaktním principu použitelných pro toto měření. V praktické části měl student ověřit parametry dvou a čtyřelektrodové vodivostní cely a bezleketrodového snímače vodivosti založeného na indukčnostním principu. Zadání lze po stránce odborné hodnotit jako jednodušší, po stránce časové jako středně náročné vzhledem k požadovanému množství ověřovaných snímačů. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části student shrnuje možné principy kontaktního i bezkontaktního měření vodivosti kapalin. U bezkontatních principů se však nevěnuje způsobům zpracování a vyhodnocení signálů ze sond, chybí možná zapojení měřicích obvodů. Tato část je sepsána celkem přehledně a srozumitelně, což je dáno zejména zpracováním informací z literárních zdrojů. Další část již popisuje použité metody pro ověření parametrů kontaktních sond a použité měřicí přístroje. Student však neuvádí žádný rozbor, zda stačí měřit jen absolutní hodnotu admitance, kterou tak nepřímo považuje za vodivost a neuvažuje parazitní kapacitní vlivy. V praktické části jsou uvedeny tabulky a grafické závislosti změřených parametrů kontaktních sond, počet uvedených tabulek ve vlastním textu práce je nepřiměřeně velký, bylo by vhodnější přesunout tyto tabulky do příloh. Poslední částí práce je věnována výpočtu nejistot měření a výpočtu konstanty měřicí cely. V této části se student dopustil několika opomenutí, které tak výrazně ovlivnila výsledek. Při výpočtu nejistoty typu B vůbec nezohlednil nejistotu měření teploty připraveného roztoku, která je klíčová pro určení správné hodnoty vodivosti roztoku, jak je vidět z tabulky 2.2 v teoretickém rozboru. Z výpočtu nejistoty typu A není zcela jasné, zda student použil koeficient pro počet měření menší než 10 (v jeho případě jen 3 měření). Celá práce je hodnotná zejména ve zpracování a vyhodnocení měření z relativně velkého počtu experimentů za pomoci elektrodových snímačů. Závěr práce je přehledný, srozumitelný a obsahuje všechny podstatné informace s jasným komentářem. Bakaláršká práce je na dobré grafické úrovni, po jazykové stránce je práce zatížena velkým počtem gramatických chyb a překlepů. Seznam použité literatury není podle normy. Jak student uvádí v závěru, k měření bezkontaktního bezelektrodového snímače nedošlo, protože předložený snímač byl nefunkční a jinou náhradu nedostal. Vzhledem k této okolnosti lze konstatovat, že zadání bylo z větší části splněno a student prokázal znalosti na úrovni bakalářského studia. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení C/74.

eVSKP id 22261