JORDÁNOVÁ, I. Frekvenční obsah elektrokardiografických záznamů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Studentka vypracovala bakalářskou práci na téma Frekvenční obsah elektrokardiografických signálů. Předložená práce obsahuje teoretické informace, které jsou dále v praktické části využívány. Jedná se o kapitoly věnované fyziologii srdce, elektrodám, způsobu měření EKG, popisu EKG křivky. V praktické části studentka realizovala měření EG signálu z izolovaného srdce pomocí několika párů elektrod, které si upravila podle potřeby. Získané signály analyzovala ve frekvenční oblasti za účelem srovnání frekvenčních vlastností použitých elektrod. Nad rámec zadání proměřila závislost impedance na frekveni pro všechny elektrody. Výsledky v závěru práce uvedla. Studentka využívala pro zpracování signálu programové prostředí Matlab. Studentka se vypořádala se zadaným tématem velmi dobře i přes počáteční problémy, které souvisely s provedením experimentu. Pracovala samostatně, byla aktivní během celého semestru a využívala konzultace. Práci studentky hodnotím velmi dobře a hodnotím stupněm C/78 bodů.
Ve své práci se studentka věnovala analýze frekvenčního obsahu experimentálních EKG záznamů snímaných pomoci různých elektrod. Rešerše obsahuje místy až moc podrobný popis principů elektrokardiografie a předzpracování EKG. Praktická část je místy nekonzistentní, s nevhodně vybranými názvy jednotlivých kapitol. Stěžejní části práce je analýza spektrálního složení experimentálních EKG záznamů. Práce proto obsahuje množství ukázek spekter elektrogramů. Asi polovina z nich není ovšem čitelná. V práci postrádám některé důležité informace o použité metodice, např. jak bylo zajištěné měření ze stejného místa na srdci a z kolika úseků se prováděl výpočet kumulovaného EKG, resp. jakého zvýšeni SNR bylo dosaženo průměrováním a jestli průměrováním nedošlo ke zkreslení informativní složky signálu. Na průbězích kumulovaných elektrogramů získaných za použití různých elektrod je totiž zřejmý znatelný rozdíl v morfologii vlny T, včetně rozdílné polarity. Za předpokladu snímání signálů ze stejného místa bych očekávala větší homogenitu těchto úseků, stejně jak je tomu v případě QRS komplexů (viz Obr. 25-26). Táto záležitost není v práci nijak diskutována. Dalším diskutabilním výsledkem je hodnota impedance naměřená u elektrod vyrobených ze stejného materiálu. Z vypočtených hodnot není možné jednoznačně ověřit vztah mezi impedancí a velikostí elektrod. Možná by bylo vhodnější využit pro porovnání výhradně ručně vyrobené elektrody a pak některé z nich dodatečně porovnat se stejným typem používaným v laboratoři. Ani tomuto výsledku v práci není věnována pozornost. Mezi formální nedostatky práce patří především překlepy a nízká kvalita některých převzatých obrázků a místy nevhodné označení svislých os (viz Obr. 27-31). Přes uvedené nedostatky, zejména ve způsobu interpretace dosažených výsledků oceňuji práci autorky odvedenou při návrhu a realizaci elektrodového systému, měření charakteristik elektrod a následném zpracování dat. Práci hodnotím stupněm C/ 72 b.
eVSKP id 93485