Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Kučerík, Jiří

Diplomová práce se zaměřuje na studium epoxidace methylesterů řepkového oleje , která je katalyzována heterogenními katalyzátory na bázi W. Práce probíhala ve firmě ORLEN UniCRE, Ústí nad Labem, pod vedením Dr. Kocíka jako školitele specialistu, proto je posudek kombinací hodnocení jeho a mého, jako školitele. Student zvládl problematiku přípravy nanesených katalyzátorů, jejich základní charakterizace a provedení heterogenní katalyzované epoxidace včetně stanovení produktů. V průběhu své práce se student seznámil s řadou analytických metod, kde jejich výsledky zvládl interpretovat a vyvozovat z toho závěry. To bylo patrné především ke konci práce, kdy student zvládl kvalitně interpretovat data z několika technik v rekordně době. Student si velice rychle osvojil přípravu a samostatně prováděl katalytické testy včetně stanovení produktů GC-FID. Během své práce proaktivně navrhoval řešení problematiky, které si i urputně prosazoval, což někdy vedlo ke zdržení a objevování slepých uliček. Diplomová práce Bc. Tien Thanh Phama má logickou strukturu a jednotlivé kapitoly na sebe navzájem navazují. V práci je prezentováno velké množství výsledků, které vedou k závěru, že se zvyšujícím se množství W roste také aktivita konverze MERA. Nicméně se také projevují více vedlejší reakce, především oxidické štěpení dvojné vazby. Práce přináší nové poznatky, které přispějí k pochopení této problematiky. Předložená diplomová práce Bc. Tien Thanh Phama obsahuje náležitosti kladené na diplomovou práci a proto ji doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Studium literatury a její zpracování	A
Využití poznatků z literatury	A
Kvalita zpracování výsledků	B
Interpretace výsledků, jejich diskuse	B
Závěry práce a jejich formulace	B
Využívání konzultací při řešení práce	A
Celkový přístup k řešení úkolů	B

Navrhovaná známka: B

Posudek oponenta

Krajčovič, Jozef

Oponentní posudek k diplomové práci Diplomová práce Bc. Tien Thanh Pham pojednává o aktuální problematice využití heterogenních katalyzátorů pro epoxidaci metylesterů řepkového oleje. Práce je psána v českém jazyce a je standardně členěna na teoretickou a experimentální část, v celkovém rozsahu 53 stran. V teoretické části práce je čtenář seznámen s problematikou rostlinných olejů, jako obnovitelných surovin s širokým spektrem využití. Následně se autor věnuje detailně kapitole epoxidace a uvádí způsoby přípravu epoxidů několika způsoby. V posledních kapitolách teoretické části jsou uvedené analytické metody pro analýzy epoxidů a metody popisující struktury a vlastností heterogenních katalyzátorů. Jednotlivé kapitoly jsou podpořené příslušnou a přehlednou grafikou, jsou psané stručně ale pro účely této práce dostatečně. Po úvodních kapitolách je z mého pohledu nelogicky vložená kapitola „cíle práce“ na str. 25, hned před experimentální částí. Čtenář tudíž nedostává obeznámení hned od začátku diplomové práce o vytýčených cílech a záměru celé práce. V experimentální části se autor zabývá syntézou epoxidu z východiskové látky MEŘO a studuje vplyv různých oxidačních činidel a podmínek reakce na cílový derivát. Produkty byly analyzované především plynovou chromatografii metodou SIMDIS a dalšími technikami. Pozitivně hodnotím širokou platformu použitých analytických metod, což bezesporu dokládá jak teoretické, tak experimentální dovednosti studenta. Text práce je psán srozumitelně. Oceňuji, že autor čerpal z rozsáhlého portfolia čítajícího 89 referencí aktuální a zejména zahraniční odborné literatury. K práci mám několik připomínek a dotazů: - Str. 15 – jsou uvedené katalyzátory na bázi wolframu jako WOx/Al2O3 a pak na str. 26 a dále je uvedená příprava W/Al2O3 katalyzátorů. V závěru práce je opět uvedeno „byly připraveny katalyzátory na bázi wolframu ve formě WOx“. Jedná se tedy o nový v literatuře nepopsaný přístup a nový katalyzátor použitý na daný typ epoxidace? - V procesu epoxidace dochází ke vzniku – cis a – trans produktů. Mají tyto isomery vplyv na vlastnosti izolovaných směsí? Dá se uvažovat o zvýšení selektivity reakce vůči jednomu z izomerů? - V experimentální části (taky v závěru) je uvedeno, že se reakční směs míchá za refluxu při konstantní teplotě 50°C. Jako rozpouštědlo autor uvádí použití bezvodého acetonitrilu, kterého teplota varu je 82°C. Jak si tedy autor vysvětluje reflux při 50 °C? - Z důvodu použití širokého spektra analytických metod mě zajímá, jaká byla role studenta u jednotlivých analýz, zdali-měl možnost experimentálně participovat? Pokud ano u kterých? - Dá se odhadnou ekonomický a environmentální dopad použití testovaných katalyzátorů vůči průmyslově využívaným katalytickým systémům I přes menší formální chyby, diplomová práce splňuje nároky na ni kladené. Autor předved schopnost dobře pracovat s odbornou literaturou a napsat práci na atraktivní a aktuální tematiku. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení B Velmi dobře/B

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	B
Kvalita zpracování výsledků	B
Interpretace výsledků, jejich diskuse	C
Využití literatury a její citace	A
Úroveň jazykového zpracování	B
Formální úroveň práce – celkový dojem	B
Závěry práce a jejich formulace	A

Navrhovaná známka: B

Otázky

Str. 15 – jsou uvedené katalyzátory na bázi wolframu jako WOx/Al2O3 a pak na str. 26 a dále je uvedená příprava W/Al2O3 katalyzátorů. V závěru práce je opět uvedeno „byly připraveny katalyzátory na bázi wolframu ve formě WOx“. Jedná se tedy o nový v literatuře nepopsaný přístup a nový katalyzátor použitý na daný typ epoxidace?
V procesu epoxidace dochází ke vzniku – cis a – trans produktů. Mají tyto isomery vplyv na vlastnosti izolovaných směsí? Dá se uvažovat o zvýšení selektivity reakce vůči jednomu z izomerů?
V experimentální části (taky v závěru) je uvedeno, že se reakční směs míchá za refluxu při konstantní teplotě 50°C. Jako rozpouštědlo autor uvádí použití bezvodého acetonitrilu, kterého teplota varu je 82°C. Jak si tedy autor vysvětluje reflux při 50 °C?
Z důvodu použití širokého spektra analytických metod mě zajímá, jaká byla role studenta u jednotlivých analýz, zdali-měl možnost experimentálně participovat? Pokud ano u kterých?
Dá se odhadnou ekonomický a environmentální dopad použití testovaných katalyzátorů vůči průmyslově využívaným katalytickým systémům