JANÍKOVÁ, D. Model pro ekonomickou simulaci procesů (sledování nákladů na nízkou jakost) [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2011.
Oponovaná doktorská disertační práce vznikla na Fakultě strojního inženýrství VUT Brno pod vedením p. doc. Ing. Aloise Fialy, CSc. a byla předložena k obhajobě v r. 2011. Je zpracována v rozsahu 107 stran textu (nepočítány dvě přílohy v elektronické verzi) a zabývá se velmi zajímavou oblastí aplikace simulačních programů pro simulaci procesů v ekonomickém řízení organizací i s přímou vazbou na management jakosti. Autorka práce přitom využila svých zkušeností z práce v organizaci, zajišťující komerční služby v oblasti letecké přepravy. Mohu konstatovat, že práce je logicky členěna do jednotlivých kapitol, kdy autorka postupně přechází od rozboru současných poznatků k definovaným cílům své disertace, aby je v experimentální části práce prezentovala. Nutno konstatovat, že cíle práce jsou dostatečně náročné, jelikož jsou spojeny s vývojem a pilotním ověřením softwarové aplikace simulačního programu, který by nejenom popisoval procesy v organizaci, ale zároveň umožňoval i pohled na ekonomickou efektivnost procesů, se speciálním důrazem na určení tzv. výdajů na nízkou jakost. Domnívám se, že tyto cíle byly naplněny. Tato domněnka je však zatížena určitou nejistotou, protože tak usuzuji pouze na základě studia textu disertační práce. Autorka se totiž v textu opakovaně a logicky odvolává na dvě přílohy, které jsou z pohledu celkového hodnocení výsledků práce důležité. Autorka tyto přílohy vypracovala pouze v elektronické verzi a ty nebyly oponentovi zaslány. Následující poznámky se budou týkat jednotlivých kapitol disertační práce. Kapitola 2 je sondou do současného stavu v řešené problematice. Podle mého názoru je tato část práce zpracována povrchně. Autorka totiž čerpá u jednotlivých oblastí zájmu, kterými jsou zlepšování procesů, výdaje vztahující se k jakosti, simulace podnikových procesů a vybrané činnosti kalkulací nákladů, včetně Activity Based Costing jen z velmi omezeného počtu zdrojů (v případě popisu simulace a Activity Based Costing dokonce odkazuje pouze na jediný zdroj), byť k daným tématům existuje velmi rozsáhlá česká i zahraniční literatura a stovky www odkazů. A také zde postrádám kritickou analýzu publikovaných názorů, protože některé z citovaných zdrojů jsou už vývojově překonány. K této kapitole bych si dovolil uvést následující poznámky a otázky: 1. Na str. 6 autorka píše, že „kolísání výstupu ovlivňuje kvalita vstupů a schopnost řízení procesních parametrů“. Neovlivňují variabilitu znaků výstupů i zdroje? V modelování procesů je totiž žádoucí rozlišovat vstupy a zdroje. 2. Na str. 7 použitý termín „kreslení procesů“ nepovažuji za vhodný. 3. Z textu na str. 9, čl. 2.2 vyplývá, že Model COPQ je rozšířením klasického PAF modelu sledování výdajů vztahujících se k jakosti. Toto konstatování je zavádějící, jelikož Model COPQ nepracuje se skupinami výdajů na prevenci a hodnocení. 4. I z hlediska zeštíhlování procesů, metodologie Six Sigma a určování výdajů na procesy hraje klíčovou roli tzv. variabilita znaků procesu. Autorka jí bohužel věnuje jen minimální pozornost, když se zaměřuje pouze na modelování této variability. 5. Autorka ponechala bez vlastního názoru Staňkův překlad metodiky Activity Based Costing (ABC) jako „procesní řízení nákladů“, byť je tento překlad poněkud zavádějící. (str. 21). 6. Za vysvětlení by také stálo to, jaký je rozdíl mezi pojmy „proces“ a „aktivita“, zvlášť ve vazbě na popis postupu aplikace ABC, uvedeného na str. 21 až 24. 7. Zajímalo by mne, zda má autorka práce konkrétní zkušenosti se stanovením optimálního počtu aktivit ve smyslu obr. 1 (str. 22)? V kapitole 3 autorka sumarizovala hlavní poznatky z rozboru současného stavu, na základě kterých pak definovala čtyři cíle své disertace. V tomto sumáři také popisuje na str. 32 v bodě 3 tzv. „optimální postup“ k vybudování skutečně účinného systému řízení procesů. Podle mého názoru má tento návrh do optima dosti daleko, protože ignoruje např. tak klíčové kroky, jako je identifikace a strukturalizace procesů v souladu se strategickými záměry organizace, vymezení role vlastníků procesů (zejména určení jejich odpovědností a pravomocí) apod. Na základě svých poznatků pak definovala čtyři cíle své disertace. Jejich formulace a hlavně pak dosažení je úměrné požadavkům na tento typ vědeckých prací a autorka v následujících kapitolách také prezentovala míru jejich splnění. Podstatnou část textové části disertace pak tvoří představení výsledků, tzv. experimentální část. Jádrem čtvrté kapitoly je prezentace výsledků tří případových studií, vesměs z oblasti vybraných procesů organizace, poskytující leteckou přepravu osob. Jsou bezesporu zajímavé a podnětné. K této části směřují mé další poznámky: 8. V závěru disertace se lze dočíst o tom, že autorka řešila případových studií celkem 7. Proč v práci publikovala právě ony tři zmíněné? 9. Jak byly u případových studií identifikovány požadavky zákazníků? 10. Co bylo motivem zjednodušení simulace, o které je zmínka na str. 57 v první větě? 11. Co je příčinou tak vysokého poměru tzv. neproduktivních nákladů – 59 % (viz bod 8 na str. 57)? 12. Přiřazené náklady procesu (případová studie č. 3, str. 63) jsou výrazně jiné, než ty, které jsou prezentovány v tab. 10 na str. 59. Proč? 13. Zcela principiální otázkou ovšem je, zda je správné, aby bylo s výdaji na nízkou jakost uvažováno v kalkulacích nákladů? V páté kapitole je uveden stručný popis hlavních výsledků práce doktorandky při navrhování a testování simulačního programu pro simulaci procesů, který umožňuje i propočty výdajů na nízkou jakost. Jsou zde prezentovány jak požadavky na funkčnost aplikace, tak i přístupy k jejich naplnění. Následující studie proveditelnosti pak obsahuje analýzu rizik a posouzení náročnosti celého projektu. Zde by mne zajímalo: 14. Na základě čeho byly určeny pravděpodobnosti výskytu rizik a ztráty způsobené důsledkem rizika, resp. náklady na preventivní opatření (viz tabulky na str. 97 a 98)? V závěru své práce se doktorandka zamýšlí nad vědeckými i praktickými přínosy své práce. Domnívám se, že i zde mohla být doktorandka ve svých argumentech přesvědčivější a konkrétnější. Celkově tedy v souladu se stanoveným obsahem vyjádření oponenta konstatuji: a) Téma vlastní doktorské disertace považuji za velmi aktuální a přínosné jak pro praxi, tak i pro další rozvoj vědního oboru. b) Jak už bylo naznačeno výše, cíle disertace považuji za dostatečně náročné a zároveň i za splněné. K jejich splnění doktorandka využila vhodné přístupy a metody. c) Byť lze k popisné (analytické) části práce mít výhrady směrem k jejímu povrchnímu zpracování, tak zjištění z této analýzy umožnila korektní a logické naplánování dalších kroků při řešení disertace. Z práce nejsem schopen posoudit, jaký je individuální podíl doktorandky na tvorbě a testování popisovaného softwaru pro simulaci procesů s ekonomickými ukazateli, bylo by jej potřebné v rámci obhajoby ozřejmit. d) Formální úroveň práce je velmi dobrá, gramatické chyby a překlepy se téměř nevyskytují. Ve výtisku, který jsem obdržel, ale není podepsáno prohlášení na str. 3. Struktura zaslaných tezí disertační práce v podstatě ctí osnovu, předepsanou příslušnou směrnicí rektora VUT, liší se pouze v detailech a podle mého soudu nic nebrání tomu, aby byly publikovány v Edici PhD Thesis, po doplnění o životopis autorky. V závěru mohu konstatovat, že úroveň předložené doktorské disertace dostatečně prokázala schopnost její autorky tvořivě a efektivně řešit zadaný problém. Práci proto doporučuji k obhajobě před příslušnou komisí, když v tomto posudku předložené otázky a náměty mohou posloužit jako vstupy k odborné diskusi v rámci této obhajoby. A v případě úspěšného průběhu obhajoby doporučuji, aby byl p. Ing. Ditě Janíkové udělen na VUT Brno titul Ph.D. v oboru Metrologie a zkušebnictví. V Ostravě, 23.8.2011 prof. Ing. Jaroslav Nenadál, CSc. oponent
Stávající prostředí, ve kterém působí naše firmy, sebou přináší celou řadu velice závažných problémů, otázek i impulsů, na které je třeba správně a včas reagovat, mají-li být tyto firmy na trhu úspěšné. Jedním z problémů, který je třeba řešit, jsou správně identifikované náklady na (ne)jakost a s tím související problém jejich snižování. Je známou skutečností, že vrcholový management českých firem není ve velké většině připraven na řešení těchto problémů. V mnohých případech se setkáváme se značnou dávkou neznalosti, mnohdy až naivity. Z výše uvedených důvodů je třeba uvítat každou práci, která se touto oblastí zabývá. Paní ing. Dita Janíková ve své doktorské disertační práci právě tuto problematiku řeší, a proto ji osobně považuji za velmi aktuální a potřebnou. Předložená doktorská práce má rozsah 107 stran. Seznam použitých zdrojů literatury obsahuje překvapivě pouze 15 položek + dalších 6 je uvedeno, jako podklady ze kterých bylo čerpáno při studiu této problematiky. K vlastnímu obsahu disertační práce uvádím následující: Strukturálně je disertace logicky rozčleněna do 6 kapitol + seznam literatury a seznamy zkratek a příloh, přitom obsah práce je číslován jako první kapitola. Ve druhé kapitole se autorka zabývá současným stavem řešené problematiky. Je potěšitelné, že se na tuto problematiku dívá z pohledu jakosti procesů a následně vyvolaných nákladů na jakost těchto procesů. Dále se autorka zabývá úvodem do simulace podnikových procesů a věnuje pozornost základním metodám manažerského účetnictví. Třetí kapitolu pak následně autorka věnuje souhrnu teoretických východisek k řešenému tématu. Na základě závěrů ze současného stavu řešené problematiky a souhrnu teoretických východisek si autorka vytyčuje vlastní cíl své disertační práce. Čtvrtou kapitolu věnuje experimentu, aby si v praxi ověřila funkčnost navrhované aplikace. Tohoto dílčího cíle dosahuje pomocí tří případových studií. V páté kapitole se věnuje hlavním výsledkům své doktorské práce. K vlastní práci mám následující připomínky, které je možno považovat i za otázky: 1. V práci mi chybí hlubší teoretický rozbor vlastního tématu disertační práce, a to problematiky nákladů na nízkou jakost. Předpokládal bych, že se disertantka bude více zabývat jejich teoretickou stránkou. Jak v práci, tak i v seznamu literatury mi chybí, jak základní teoretické přístupy k nákladům na nízkou jakost, tak i odkazy na základní literaturu o tomto tématu. Např. práce prof. Haringtona, Valtra Masinga a dalších autorů. 2. Z první připomínky vyplývá i další, a to, že navrhované řešení je odzkoušené z hlediska praktických přístupů užívaných v manažerském účetnictví, ale vazba na přístupy na nízkou jakost je dosti skrytá – přesto, že se o nich (nákladech na nízkou jakost) v názvu práce hovoří. 3. Osobně bych spíše předpokládal, že bude nejprve navržena vlastní aplikace (návrh disertantky) a teprve později bude tato aplikována. Je otázkou, zda studie proveditelnosti, která se zabývá dvěma faktory (rizikem a časovou náročností celého projektu) je ten správný způsob použitelnosti návrhu v praxi. 4. Na str. 24 obr. 2 – bod zvratu, obrázek je překvapivě převzat z encyklopedie wikipedia. Domnívám se, že takovýto zdroj by se neměl ve vědecké práci vůbec objevovat, zvláště existuje-li na tuto problematiku, a to jak v zahraniční, tak i v tuzemsku, spousta publikací. (Pak by v obrázku asi nechyběl popis vlastního bodu zvratu a další informace). K předloženým tezím mám připomínku, že nejsou členěny dle stanovené směrnice rektora, a proto je doporučuji upravit tak, aby této směrnici vyhovovaly. Po prostudování předložené práce je možno konstatovat, že přes výše uvedené připomínky: a) Téma disertační práce je velmi aktuální. b) Disertační práce splnila vytýčený úkol. c) Výsledky disertace odpovídají zvolenému postupu. d) Předložená práce má význam pro praxi (převážně) i pro rozvoj vědního oboru. e) Disertační práce je zpracována na solidní formální úpravě i jazykové úrovni. f) Předložená doktorská disertační práce Ing. Dity Janíkové splňuje podmínky stanovené v §47 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb. Na základě výše uvedeného d o p o r u č u j i přijmout tuto doktorskou disertační práci k obhajobě a po jejím úspěšném zakončení n a v r h u j i, aby paní Ing. Ditě Janíkové byla udělena vědecká hodnost doktora (Ph.D.) ve vědním oboru „metrologie a zkušebnictví“. V Brně dne 15.9.2011 doc.Ing. František Bartes, CSc. Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská Ústav ekonomiky Kolejní 2906/4, 612 00 Brno
eVSKP id 47172