JUHAŠČIK, L. Analýza rezonančních skříní u různých typů akustických kytar [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Student měl za úkol porovnat rezonanční módy nejméně tří různých typů akustických kytar s různým vnitřním žebrovím. Měl porovnat akustické parametry jako např. Youngův model pružnosti, útlum, akustickou konstantu, ale hlavně rezonanční křivky. Jeden z korpusů pak měl vystavit destruktivnějšímu mechanickému a tepelnému zatížení a vyhodnotit akustické změny. To se díky koronavirové karanténě nepodařilo. Student pravidelně svou práci konzultoval a pracoval relativně samostatně. Změřil Chladniho obrazce s rezonančními frekvencemi. Velmi pěkně graficky znázornil formantové i antiformantové oblasti. Práce má pěknou vypovídající teoretickou část a velice slušnou formální úroveň. Je škoda, že to místy kazí nedokončené a gramaticky chybné věty typu 4.2 … Čím je rezonance dřevěnného korpusu větší, tím více doplňuje cinkavý a charakterově prázdny zvuk strun svou bohatym barvou. U tohoto modelu …. (konec odstavce). Je škoda, že se student v praktické části nedostal detailněji k akustickým parametrům. Přestože se pomocí zařízení Fakopp UltraSonic timer nepodařilo změřit konkrétní rychlost zvuku v deskách, lze ji s určitou mírou nepřesnosti dedukovat z hustoty a Youngova modulu pružnosti nebo i najít v tabulkách. V práci má student popis měřených nástrojů i s druhem dřeva použitým na přední a zadní desce. Stačilo pak údaje najít v literatuře nebo na Internetu a mechanicko-akustické parametry potom dávat do souvislostí s rezonančními pásmy. Otázky ke zkoušce: Dokážete na základě znalosti o druhu dřeva použitém u kytary Yellow Plus SP - OM na zadní a přední desce vypočítat jejich akustické konstanty i odhadnout rychlost zvuku v daném dřevě? Jak ovlivnily tyto parametry rezonanční módy? Co by se stalo, kdybychom na zadní desku použili stejné dřevo jako u kytary Dreadnought?
Bakalářská práce je systematicky správně rozdělena a vedena od akustických vlastností dřeva, přes konkrétní případ hudebního nástroje, kytary, až po měření a jeho vyhodnocení. Podobně velice přehledně je zpracován obsah, seznam obrázků a tabulek. V kapitole 1.1 je uvedena rovnice pro výpočet rychlosti šíření zvuku, ale nejsou uvedeny jednotky použitých veličin. Podobně nejsou uvedeny jednotky na obrázku 1.1, 1.4 i dále, v případech, kdy jsou osy grafů očíslovány. V kapitole 2. Kytara je při popisu desek kytary použito horní/zadní. Častěji se používá kombinace horní/spodní nebo přední/zadní. Nechtěně může dojít k záměně za lub. Svědčí o tom i použitý obrázek 3.1. a tabulky 4.3 a 4.4. Základní dělení kytar na klasické a akustické není zcela vhodně zvoleno. V různých kapitolách jsou použita slova pro stejný význam - lazení/ladění. Práce obsahuje mnohdy nepřehlédnutelné překlepy. V kapitole 3.2. při měření prostřednictvím Chladniho obrazců a 3.4. při měření frekvenčního spektra rezonanční odezvy není uvedeno, zda byla známa nebo měřena frekvenční charakteristika elektroakustického řetězce budící soupravy. Je tím myšlena zvuková karta, zesilovač a reproduktor, aby bylo zajištěno konstantní buzení pro všechny zvolené frekvence. Až v kapitole 4.1. je uvedeno, že měření budícího signálu nebylo provedeno. Určitě by mohlo být zajímavé frekvenčně širší měřící pásmo, tedy i nad 1000 Hz. To z důvodu vyšších harmonických složek, které při kmitání struny mohou vznikat. V praktické části práce, měření a dále vyhodnocení měření, bylo vše provedeno pečlivě a názorně. Je třeba ocenit přítomnost názorných tabulek, grafů, obrázků a fotografií, které celou práci vhodně doplňují. Celkové shrnutí v závěru je přehledné a podává celkový obraz o průběhu a smyslu práce. Ocenil bych pár vět o praktickém využití výsledků při výrobě, případně výběru hudebních nástrojů.
eVSKP id 125879