BERAN, J. Počítačové modelování metamateriálů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2008.

Posudek vedoucího

Oliva, Lukáš

Student se měl v práci věnovat simulacím existujících metamateriálových struktur získaných z článků a připravit si podklady pro jejich výrobu a změření. Podstatnou součástí zadání byla i simulace anténních struktur založených na ověřených metamateriálových strukturách. Práce je z formální stránky na kvalitní úrovni. Po obsahové stránce obsahuje některé chyby. V práci student uvádí některé poznatky bez uvedení zdrojů či vztahů, které k nim vedly (viz rovnice 2.1). Teoretické poznatky nastudoval poměrně kvalitně a samostatně. Bohužel delší dobu strávil hledáním správné metody odsimulování načtených struktur v simulačních programech. Výsledky jeho simulací neodpovídají publikovaným, práci by tudíž velmi prospělo experimentální ověření výsledků a jejich konfrontace se simulacemi, která by prokázala či neprokázala správnost výsledků. Žádné měření metamateriálových struktur ale provedeno nebylo a student se v práci nedostal ani k simulaci antén. Využití metamateriálů v anténní technice nepopsal ani teoreticky. Zadání tedy bylo splněno pouze z části.

Posudek oponenta

Kovács, Peter

Student se měl zabývat velice zajímavou a perspektivní problematikou metamateriálů, jejich teorií a praktickým využitím v mikrovlnné a anténní technice. První dvě kapitoly (1. Úvod, str.1 a 2.1 Popis periodických struktur a disperzní diagram, str.2-6), student převážně zkopíroval z literatury [1], a to spolu s obrázky. Ovšem bez odkazu na zdroj. Na str.2 uvádí disperzní rovnici LH přenosového vedení jako univerzální disperzní formulaci pro prostředí budící LH vlnu. Ke vzorci však chybí vysvětlení a jeho odvození najdeme až v kapitole 2.4.1 Návrh prostřednictvím přenosového vedení, která byla rovněž s menšími úpravami zkopírována z [1] (např. student namísto L_LHM a C_LHM použil značení L_2 a C_2). Diplomant neuvedl ani příklad výpočtu disperzního diagramu dle výše zmiňované disperzní rovnice. V praktické části byly prostudovány základní varianty metamateriálových rezonátorů typu "split loop array", "spiral array" a "double spiral array". Student v simulačním programu CST Microwave Studio spočítal disperzní diagram těchto struktur a v programu Ansoft HFSS zkoumal potlačení elektromagnetických vln v zádržném pásmu. Při svých simulacích se však dopustil chyby: v citované literatuře [4] se předpokládá periodicita pouze ve směru osy x a nikoliv ve směru osy x a y. Z tohoto důvodu se výsledky jeho počítačových simulací neshodují s výsledky uváděné v [4]. Student však příčiny neshody nijak nezkoumal a nekladl větší důraz ani na diskuzi dosažených výsledků (slovní komentář k počítačovým simulacím je pro všechny rezonátory stejný, str.19-33). Součásti zadání práce bylo také optimalizace, výroba a experimentální ověření vlastností vhodně vybraného vzorku. Namísto toho, aby student popřemýšlel o jednoduchých způsobech měření charakteristik metamateriálů (např. uložením vzorku do vlnovodu a zjišťováním rozptylových parametrů), uvádí ekonomicky i technologicky asi nejnáročnější řešení: měření pomocí trychtýřových antén v bezodrazové komoře. V závěru zkonstatuje, že na Ústavu radioelektroniky takový experiment v době vzniku své práce nebyl možný a dál už se s danou problematikou nezabývá. V předposlední kapitole diplomant popisuje nastavení simulace v CST MWS a Ansoft HFSS, co považuji za úplně zbytečné. Nakonec závěr plně vystihuje úroveň celého díla.

eVSKP id 8875