URBAN, A. Dispoziční řešení malé obrobny v rámci dané firmy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudek vedoucího

Štroner, Marek

Autor v dané bakalářské práci Dispoziční řešení malé obrobny v rámci dané firmy splnil požadavky a cíle zadání. V celkovém hodnocení lze říci, že daná práce je obsahově kompletní a nevyskytují se v ní významnější chyby. V úvodní rešerši se autor zabývá dosti podrobně oblastí technologického projektování a rozměrovému rozložení strojů a návrh typů výrobní haly. Na základě představitele dané firmy KovoRoz, s.r.o. řeší kapacitní propočty potřebné pro návrh dílny. Dispoziční řešení volí s variantou konvenčních strojů a variantou s CNC obráběcími stroji a v závěru provádí dané zhodnocení obou variant. Je možné pochválit velmi přehledné grafické dispozice daných variant.

Posudek oponenta

Peterková, Eva

Práce Antonína Urbana se zabývá návrhem dispozičního řešení obrobny v souladu s výrobou pouzdra pro uložení ložiska. Autor navrhl dvě možná řešení pracoviště, která v závěru práce porovnával. Úvodní teoretická část je zaměřena na popis technologické přípravy výroby. Tato část je psána názorně, v logickém sledu a podává jasný náhled na danou problematiku. Úroveň této části a v podstatě celé práce značně snižuje stylistická a gramatická stránka práce. Je zde mnoho gramatických chyb, souvětí postrádají čárky, některé věty nedávají smysl, na několika místech se opakuje text. Členění kapitol na podkapitoly je zbytečně podrobné, takže na jedné straně se vyskytují až 4 podkapitoly s krátkými odstavci. Tomuto bylo možné zamezit například použitím odrážek. V celé praktické části práce (tj. od str. 25) jsou v textu chybné odkazy na obrázky a na některé tabulky. U vzorce (2.19) je psána suma, která je tam zcela zbytečná. Některé zdroje uvedené v seznamu použitých zdrojů neodpovídají normě ISO 690, seznam tabulek je zcela špatně, čísla stran před úvodem a za závěrem by neměla být zobrazena. Praktická část popsaná v kapitole 2.2 se zabývá především kapacitními propočty souvisejícími s výrobou zadané konkrétní součásti. Tato část je zpracována velmi pěkně, názorně a srozumitelně. Autor tak stanovil zejména počet potřebných výrobních pracovišť, respektive strojů a jejich vytíženost, počet potřebných pracovníků a dílčí plochy pracovišť a ostatních potřebných ploch. Na základě toho vypočítal celkovou plochu haly 461 m2 a navrhl její základní parametry (délku 38,4 m a šířku 12 m). Výpočty byly provedeny pro způsob výroby s využitím konvenčních strojů. Ve svém přístupu autor téměř vždy pracoval s dolními hodnotami doporučených rozsahů procentuelních podílů, čímž v podstatě vytvořil nejmenší možnou variantu návrhu, která ještě vyhovuje pro výrobu zadané součásti. Proto mi není jasné, proč v následující kapitole 2.3 „Dispoziční řešení“ navrhuje pro stejný způsob výroby s konvenčními stroji znovu halu, která je ale menší (délka 35,5 m a šířka 12 m, plocha 426 m2). Tato varianta je popsána v kapitole 2.3.1, ale z obsahu nevyplývá žádné zdůvodnění, naopak, vyskytují se tam údaje o rozlohách dílčích pracovišť, které nejsou nijak vysvětleny. Stejně tak tajuplný je i návrh druhé varianty, kde místo konvenčních strojů bude použito CNC obráběcích strojů. Zde autor navrhl základní rozměry haly (38 m x 12 m), aniž by délku haly nějak okomentoval. Navíc u této varianty postrádám jakékoliv jasně dané výpočty. U uvedených parametrů je třeba dedukovat, kde k nim autor přišel. Záchranou mohla být kapitola 2.4 „Zhodnocení návrhů“, která je ale psána tak nepřehledně a chaoticky, že do problematiky autorových návrhů vnáší jen další otazníky. Hodnoty, které by měly být stejné, se liší, a to v tab. 7, v textu kapitoly 2.3.2, v textu kapitoly 2.4 (str. 37) a v závěru. Nicméně, když pominu tuto numerickou část, tak autor splnil hlavní cíl práce a navrhl dispoziční řešení obrobny ve dvou variantách, které nakonec porovnal. Ve svých závěrech uvažoval ekonomicky a správně. Otázkou by bylo, jakého výsledku by dosáhl, kdyby pracoval s pevně danými rozměry již existující haly. K práci mám ještě následující připomínku: - str. 33 – při výpočtu kapacity přepravky autor počítá s vnějšími rozměry přepravky. To má vliv na výpočet množství polotovarů, které lze do přepravky naskládat a výsledek tak není možné brát za reálný.

eVSKP id 132159