MALÝ, O. Laboratorní úloha: Měření s osciloskopem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Student Ondřej Malý ve své bakalářské práci prostudoval problematiku osciloskopů a generátorů signálů. Poté navrhl a realizoval laboratorní přípravek pro měření s osciloskopem. Pro toto měření vytvořil také návod a protokol pro laboratorní měření v českém i anglickém jazyce. Tento protokol je určen studentům, kteří se většinou s elektrotechnikou a měřicími přístroji nesetkali. Z tohoto důvodu se obávám, že ne všichni studenti dle vypracovaného návodu zvládnou úlohu změřit. Postup měření není dobře koncepčně zvládnut a dostatečně popsán. Stejně jako jsou popsána některá tlačítka osciloskopu, by měly být popsány prvky přípravku. Z formálního hlediska práce obsahuje několik překlepů či nevhodných slovních spojení, odborná úroveň vyjadřování by mohla být také vyšší. Student pravidelně jednotlivé kroky práce konzultoval. Zadání bylo splněno. Práci doporučuji k obhajobě.
Cílem práce byl návrh inovované laboratorní úlohy pro předmět HELE, vyučovaný na UTEE. Úloha má za cíl seznámit studenty s obsluhou a základními funkcemi číslicového osciloskopu, k čemuž je zapotřebí generátor signálů základních časových průběhů s nastavitelnými parametry. Proto je výsledkem práce i návod pro laboratorní cvičení a vzorový protokol o měření. Samotný navržený přípravek je vlastně jednoduchý generátor průběhů obdélník, trojúhelník a sinus, založený na monolitickém analogovém VCO s tvarovačem výstupních průběhů ICL8038 a doplněný o nf zesilovače (pro sinusový a trojúhelníkový výstup), obojí prakticky v doporučeném katalogovém zapojení. K návrhu mám následující výhrady: v kapitole 3.1 se hovoří o simulaci zapojení v OrCAD Capture, což je program pro kreslení schémat, nikoliv simulaci. Zřejmě šlo o PSpice A/D, v každém případě postrádám simulační schéma, je zde jen obrázek 3.1 s nějakými průběhy, kde chybí popis i měřítko os. Na straně 12 se hovoří o tom, že původně použité katalogové schéma zapojení obvodu LM386 nebylo funkční a muselo být značně modifikováno, přitom zapojení (obr. 2.3 i výsledek v příloze A) se od doporučeného odlišují pouze vypuštění Boucherotova členu pro kmitočtovou kompenzaci. V kapitole 3.4 autor zmiňuje výrazný offset vstupního (zřejmě myslí výstupního) signálu po sinus a obdélník. U obdélníkového signálu s ohledem na nesymetrii napájení a ss vazbu výstupu je to pochopitelné, ovšem u sinusového výstupu přes nf zesilovač s oddělovacími kondenzátory je to podivné – zdá se mi, že to bylo měřeno osciloskopem (1 M vstup), kdy zesilovač pracuje vlastně naprázdno. Situace by se zlepšila, pokud by se do schématu přidaly zatěžovací rezistory na výstupy zesilovačů. Práce působí strukturovaně, nicméně obsahuje formulační nepřesnosti a překlepy. Některé obrázky mají nevhodné rozlišení (např. 3.2), jsou zde i vyloženě chybné (obr 3.1 viz výtka výše). Laboratorní návod, který je také výstupem práce, je v zásadní části velmi strohý až nedostatečný. Jde zejména o popis ovládání osciloskopu při měření parametrů signálů a ovládání navrženého přípravku. Přes uvedené výtky bylo zadání dle mne v podstatě splněno.
eVSKP id 110481