KUKHTA, D. Značení buněk magnetickými částicemi [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Studentka se ve své práci zabývala využitím magnetických částic a magnetického pole k manipulaci buněk. V první části představila rozsáhlou, přehledně zpracovanou rešerši. Jednotlivé kapitoly jsou systematicky řazené. Rešerše je podložená velkým množstvím citací zejména ze zahraničních zdrojů. Jak teoretická, tak i zejména praktická část jsou doplněny řadou vlastních názorných ilustrací a schémat. Po formální stránce bych vytknul jen menší kvalitu a občasnou nečitelnost některých obrázků anebo menší gramatické chyby, které jsou ale pochopitelné vzhledem k jazykové bariéře. V praktické části se studentka nejdříve zabývá inkorporací nanočástic do buněk a jejich sledováním. Následuje rozbor dvou variant magnetů a jejich pole, kdy studentka získala první výsledky proměřením pole Hallovou sondou. Výsledky byly graficky znázorněny. Pro statické i časově proměnné magnetické pole o různých úrovních byl otestován a porovnán vliv na viabilitu buněk. V poslední fázi byla hodnocena řada videosekvencí, které jsou výstupem testů fluidity buněk vlivem magnetického pole ve vyhotovené komůrce s kapilárou. V této fázi byly opět vhodným a názorným způsobem porovnány odlišné typy magnetů a vliv magn. pole na úroveň fluidity. V praktické části však došlo k nemalému odklonu od zadání, kdy byly videosekvence hodnoceny manuálně a nedošlo k vývoji postupů pro počítání buněk ze sekvencí obrazů či k vyhotovení modelů fluidity dle předpokladů. Důvodem byly rozsah a náročnost laboratorní práce a technické podmínky ovlivňující kvalitu pořízených záznamů. Studentka ale na druhou stranu provedla řadu analýz nad úroveň zadání v rámci studia chování buněk vlivem magnetického pole. Studentka docházela na konzultace a aktivně se účastnila laboratorních experimentů. Studiu tematiky se věnovala samostatně. Celkově práci hodnotím jako velmi dobrou.
Studentka navrhla a realizovala systém pro řízenou migraci buněk s inkorporovanými magnetickými nanočásticemi. V sérii experimentů na kardiomyocytech i fibroblastech otestovala funkčnost systému a jeho vliv na viabilitu buněk. Práce měla pokračovat návrhem a softwarovou realizací vizualizačních technik pro hodnocení pohybu buněk, v práci však tento bod zadání není vůbec řešen. Praktických výstupů je v práci i přesto hodně a demonstrují, že se studentka dobře orientuje v mnoha vědních oborech. Teoretická část práce je kvalitní a podložená rozsáhlou literární základnou, třídění a skladba informací a jejich vizualizace jsou nadprůměrné jak v teoretické, tak v praktické části práce. Práce se dobře čte. Výhrady mám však k některým způsobům vytváření i měření magnetického pole. Autorka vytváří jedno z magnetických polí elektromagnetem s pulzním vysokofrekvenčním buzením se střídou 50%, a nastavuje jeho výkon známým napětím a neznámým proudem tak, aby byl výkonově srovnatelný s výkonem kontinuálně buzeného elektromagnetu. Domnívám se, že autorka měřila pouze střední hodnotu výkonu, a opomněla, že pulzně buzený elektromagnet může dosahovat mnohem vyšších špičkových hodnot magnetického pole, což by vysvětlovalo výrazně sníženou vitalitu buněk při tomto způsobu buzení, pozorovanou v tabulce 1. S tím souvisí výhrady týkající se způsobu měření magnetického pole. To je měřeno pouze lokálně v jediném bodě, v němž byla umístěna Hallova sonda. U té navíc zřejmě nebyl brán ohled na setrvačnost senzoru a související možný vliv zkreslení kvantifikace dynamických magnetických polí. Vzhledem k tomu, že autorka měla k dispozici roztok magnetických částic, mohla fluidním roztokem vizualizovat siločáry magnetického pole a umístit senzor na místo jejich nejvyšší hustoty. Další drobná výtka se týká absence ověření vlivu samotné inkorporace magnetických nanočástic do buněk na jejich viabilitu, předtím, než byl ověřen jejich efekt v magnetickém poli. Praktická část práce je i přes uvedené výtky tvořená především úspěšnými realizacemi dílčích úkolů, které podmiňovaly provedení experimentu, jako je například kultivace a manipulace s buněčnými substráty, analýza vlivu koncentrace nanočástic na migrační efekt, vytvoření dvou experimentálních průtokových komor a jedné fluidní komory se síťkou, sestavení mikroprocesorem řízeného elektromagnetu, a pečlivá kvantifikace buněk v mikroskopickém obraze. Lze tak shrnout, že i přes nesplnění části zadání považuji objem splněné práce za adekvátní požadavkům kladeným na bakalářskou práci. Formální úprava práce je výborná, stejně jako grafická úroveň vlastních nákresů a četných schémat experimentů.
eVSKP id 102319