CIBUĽA, M. Analýza sytosti spektra a směrovosti vyzařování u barokního, moderního a plastového pozounu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Student měl dle zadání analyzovat spektrum a směrovou vyzařovací charakteristiku u tří druhů pozounů – barokního, moderního, plastového. V prostředí Matlab měl pak vytvořit funkci pro zobrazení časově proměnného kmitočtového spektra a funkci pro zobrazení směrové vyzařovací charakteristiky. Měření všech tří pozounů bylo realizováno dvakrát. Při prvním byla získána data, která v pořádku vypovídala o směrové charakteristice, tj. o vyzařování nástrojů. Protože však byly použity mikrofony s nízkou citlivostí, tóny hrané v dynamice p (užitečný signál) měly nízký odstup od šumu (SNR). Bylo proto potřeba provést druhou nahrávku a použít citlivější mikrofon. Druhá nahrávka pak proběhla v pořádku. Student správně popsal princip, jak nástroje fungují, správně je mechanicky změřil i sehnal data o složení slitin, ze kterých jsou 2 kovové pozouny složeny. Správně u všech tří nástrojů určil a zakreslil směrové charakteristiky. V práci je pomocí 2D grafu v programu MATLAB zhruba zobrazeno časově proměnné kmitočtové spektrum. Už v předchozím hodnocení bylo studentovi doporučeno, aby podrobněji rozepsal matematický kód, vytvořil 3D grafy jednotlivých shorků a analyzoval je v čase. Aby např. procentuelně, anebo pomocí konsonancí a disonancí porovnal zastoupení lichých a sudých harmonických v prvních dvou oktávách i výše, hlavně jejich amplitudy, věnoval se jejich průběhu v čase, a to např. generování ve fázi attack a utichání ve fázi release. Poznatky pak promítl do chování se pozounového témbru v čase. Bohužel práci takto ani podruhé nevylepšil. Co lze hodnotit pozitivně, je naopak fakt, že student doplnil větší množství literatury s více odkazy do vlastního textu. Tím pádem je souladu s normou VUT v Brně jasné , který text byl jak citován. Bohužel však student nazapracoval na výtce prvního oponenta a neobjasnil jakým způsobem a kde čerpal terminologii týkající se barvy jako „průraznost, zastřenost, hutnost, plnost ad. “ V tomto případě je opravdu nasnadě bez obtíží sehnat českou literaturu, zvláště publikace pražské JAMU. Závěry a doporučení pro hráče, aranžéry i zvukaře na konci považuji za logické a užitečné. Znovu opakuji, že je škoda, že nejsou podepřeny větším množstvím analyzovaných vzorků i přesnějším objasněním terminologie a výpočetní metody.
Předložená práce se zabývá měřením směrových a frekvenčních vlastností pozounu. Úvodní část je poněkud odbytá a plná nepřesností. Například výška tónu nezávisí na objemu zvukového sloupce, ale na jeho délce (2.2), není vysvětleno, proč na 12 půltónů je k dispozici 7 poloh snižce a podobně. U vlastního měření je problematický přístup v tom, že pro dva modely pozounu není známo materiálové složení a přitom má měření za cíl ukázat, jaký je vliv materiálu na spektrum. V rámci odstavce 4.1.2 o různých hustotách mohlo být alespoň diskutování, jestli by nebylo možné určit hustotu materiálu fyzikálním měřením, případně ji určit. Pokud se autor zaměřuje na popis spektra v ustálené části tónu, je zbytečné uvádět závislost spektra na čase - intenzita na jednotlivých frekvencích pak není viditelná jako křivka v grafu, ale jako barva grafu, což je mnohem méně přehledné a méně přesné. Předmětem práce nebylo zkoumání časových vlastností spektra, proto za výsledek můžeme považovat snímky obrazovek v příloze a ne spektrogramy. Místo snímků obrazovek by bylo ještě vhodnější uvést více křivek v jednom grafu pro jednotlivé dynamiky a typy pozounů, jinak není možné vizuální srovnání. Závěrečné shrnutí obsahuje tezi o vlivu materiálu na maskování v orchestru. Z výběru nástrojů je zřejmé, že vliv materiálu na spektrum prokázán nebyl, protože nástroj s jiným materiálem měl současně jinou menzuru, takže nelze jednoznačnou závislost posoudit. Volba barokního nebo moderního pozounu v orchestru je dána zásadně žánrem, těžko by se tedy hudebník na základě měření rozhodoval pro barokní pozoun - ten použije výhradně v barokní hudbě. Naopak by mohl zohlednit měření, které by porovnávalo skutečné směrové a frekvenční charakteristiky více moderních pozounů z různých materiálů.
eVSKP id 96147