MACHÁČKOVÁ, M. Nanotechnologie v konstrukci senzorů pro detekci vodíku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.

Posudek vedoucího

Hubálek, Jaromír

Studentka prostudovala techniky vytváření nanostruktur, které zvládla a optimalizovala pro další materiály vhodné v detekci vodíku. Vytvořila řadu postupů, které ověřila a analyzovala. Nakonec byly techniky aplikovány při konstrukci mikrosenzorů. Z mého pohledu je zadání práce bezezbytku splněno. Studentka se aktivně zapojovala do činnosti v laboratoři mikrosenzorů a nanotechnologií. Vzhledem k rozsahu technik spolupracovala a konzultovala svou práci s několika pracovníky laboratoře. Pravidelně docházela do laboratoře a postupně si osvojila a optimalizovala řadu technik, přičemž všechny nejsou součástí prezentované práce. Společnou práci prezentovala na několika mezinárodních konferencích konaných v Brně jako "17th European Conference on Fracture" a "Electronics Devices and Systems 2008" a připravuje se prezentovat svou diplomovou práci na "Setkání chemiků a elektrochemiků" na konci června. Protože čeština není mateřský jazyk studentky, není její vyjadřování vždy gramaticky správné, což se podařilo odstranit, a v práci lze nalézt hlavně drobné chyby ve formě chybějících čárek u dlouhých samohlásek. Na druhou stranu formální zpracování práce je dobře strukturované a logické. Vytknout se dá pouze horší kvalita některých obrázků, kde je mírně znatelné nedostatečné rozlišení. Studentka ve své práci čerpala z velkého množství literatury převážně psané v angličtině. Ve většině případů šlo o vědecké časopisecké články. Zde prokázala vysokou schopnost studovat a porozumět technickým a vědeckým textům na úrovni inženýra a získané poznatky využít při zpracování zadané problematiky. Studentka Marina Vorozhtsova prokázala schopnost zcela samostatně řešit inženýrské problémy, a proto ji hodnotím známkou výborně.

Posudek oponenta

Hrdý, Radim

Předložená diplomová pláce se zabývá problematikou aplikace nanočástic v konstrukci tenkovrstvých senzorů plynů, které jsou navrženy především pro detekci vodíku. Cílem práce bylo seznámení se z dosavadním trendy v konstrukci plynových respektive vodíkových senzorů, nalezení vhodných materiálů pro výrobu citlivých nanomechanizovaných povrchů a jejich následném použití při konstrukci vyhřívaného odporového mikrosenzoru. Dle předložených výsledků lze říci, že práce splnila zadání v celém rozsahu. Z odborného hlediska, je zpracování na velmi dobré úrovni. Teoretický rozbor problematiky detekce plynů byl popsán s dostatkem zahraniční i domácí literatury. V praktické části bylo provedeno množství experimentů zaměřených na výrobu nanodrátků z paládia a cínu, které prokázaly zvládnutí náročné techniky depozice do vyrobené nanoporézní masky. Vyskytují se pouze drobné nedostatky, které z celkového pohledu nesnižují přínos práce, např. na str. 22 jsou v rovnici uvedeny konstanty A, ? bez dalšího popisu dále na straně 47-50 by bylo vhodné lépe popsat stanovení parametrů proudu a času pro elektrodepozici kovů v závislosti na aktivní ploše s výpočtem její velikosti. Následně na str. 52 lépe rozepsat proces modifikace nanodrátků pomocí SnO2 metodou sol-gel a přesněji určit v kterém okamžiku dochází k přeměně solu na gel. V práci je popsáno, že je nanášen gel což neodpovídá skutečnosti neboť v praxi se nanáší sol. Z formálního hlediska má práce velmi dobrou úroveň, lze nalézt pouze drobné gramatické odchylky v rodě, popřípadě překlepy z nepozornosti, kdy se v textu hovoří o SnCl4 a v obrázku 33 je uveden SnCl2. Vezmeme-li v úvahu, že práce nebyla psána rodilým mluvčím, lze tyto chyby považovat za zanedbatelné. Celá práce je logicky členěna do navazujících kapitol a používá dostatek názorného obrazového materiálu. Problematika zadání byla řešena inženýrským přístupem. Celou práci hodnotím, jako velmi aktuální a přínosnou, součastně navazující na nejnovější trendy v oblasti vývoje tenkovrstevných mikrosenzorů a nanotechnologií.

eVSKP id 22877