HOŠEK, F. Příprava polyvinylidenfluoridových vláken pomocí elektrostatického zvlákňování [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2022.

Posudek vedoucího

Částková, Klára

Bakalářská práce Františka Hoška je zaměřena na přípravu polymerních vláken elektrostatickým zvlákňováním a studium vlivu povrchově aktivních látek a procesních parametrů na morfologii vláken. Vzhledem ke studentovým studijním problémům se realizace bakalářské práce protáhla od roku 2020 do současnosti. Uvedená skutečnost komplikovala komunikaci a vzájemnou interakci mezi školitelem a studentem, která vyústila v poměrně nesouvislou práci na bakalářské práci. Student sice nakonec ukázal velkou samostatnost s vlastním psaním, ale také minimální tendenci problémy diskutovat, což je na práci znatelné. Práce je standardně dělená na část teoretickou a praktickou. Praktická část práce je podložena teoretickou částí shrnující relevantní teoretické a obecné informace a také dosud publikované výsledky v oblasti přípravy vláken. Student pracoval v laboratoři samostatně a bez problémů si osvojil práci na přístroji pro elektrostatické zvlákňování. Ukázal zručnost a praktičnost při řešení technických problémů při zvlákňování. Diplomová práce je uspořádána formálně správně a se standardní úpravou. Získané výsledky naplňují cíle práce. Práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Šťastný, Přemysl

Bakalářská práce na téma: Příprava polyvinyliden fluoridových vláken pomocí elektrostatického zvlákňování svým rozsahem splňuje rozsah bakalářských prací. Práce je členěna na část teoretickou a část experimentální. Teoretická část je zaměřena zejména na vlastnosti polyvinyliden fluoridu (PVDF) a jeho použití jako materiálu pro výrobu tenkých vláken pomocí elektrostatického zvlákňování. Z analytických metod vhodných k popisu mikrostruktury vláken se student věnuje v teoretické části mikroskopii, zejména mikroskopii elektronové. Teoretická část tudíž správně cílí na materiály a metody klíčové pro danou bakalářskou práci, nicméně úroveň rešerše bych hodnotil jako podprůměrnou. Text je místy nepřehledný, nejednoznačný i věcně nesprávný. To i v klíčových pasážích, jako je popis metody elektrospinning (přenos náboje z jehly, popis vzniku Taylorova kužele, vliv procesních parametrů na tloušťku vláken atp.). Dále bych vytknul citace odkazující na wikipedii a podobné online zdroje. V případě grafiky v textu by bylo vhodné sjednotit popisky v obrázcích do českého jazyka (obr. 3 a 4). Zároveň popisky v některých obrázcích jsou malé a špatně čitelné (např. obrázky 7, 8, 10). V části věnující se mikroskopii se vyskytuje řada nepřesností, které nepovažuji za stěžejní, nicméně dále snižují kvalitu textu. Za zásadní problém považuji to, že z rešerše příliš nevyplývá stanovený cíl experimentální části BP. Teoretická část práce by si zasloužila z mého pohledu revizi a rozsáhlejší konzultaci problematických pasáží s vedoucím práce. Experimentální část práce se zaměřuje na přípravu PVDF vláken metodou electrospinning a vliv surfaktantů na proces zvlákňování. Byla analyzována především tloušťka vláken, jejich morfologie a orientace vláken zachycených na kolektoru. Celkovou kvalitu experimentální práce bych hodnotil jako podprůměrnou. Analýza vláken je z velké části založena na subjektivním dojmu studenta. V textu jsou k popisu vláken používány pojmy jako „procento přímých vláken“, „hustota vláken“ nebo „procento křížení“, nicméně tyto pojmy nejsou nějak definovány a nelze je tudíž jakkoli kvantitativně posoudit a jednotlivé vzorky vzájemně srovnat. Kvantitativní analýza je provedena v případě hodnocení průměru vláken. Nicméně popis způsobu hodnocení tloušťky je nejasně definovaný a hodnocení tloušťky vláken bude silně ovlivněn osobou provádějící toto vyhodnocení. Student navrhuje některé možnosti zlepšení objektivnosti měření, nicméně tyto nebyly implementovány a u některých není úplně jasné, jaké metody by chtěl student případě využít (využití pokročilých matematických modelů, jak bylo uvažováno rozlišení použitého mikroskopu atp.). V experimentální části postrádám celkový přehled a porovnání výsledků v podobě grafu či tabulky. V současném stavu je velmi komplikované předložené výsledky mezi sebou srovnat. Diskuse výsledků trpí zejména díky subjektivnímu hodnocení vláken (např. „Převážná většina vláken připomínala přímku, ale při bližším pohledu nebyla přímka dokonale přímá“ atp.). V případě snímků mikrostruktury bych zvážil lepší viditelnost měřítek a v případě grafů grafickou úpravu znázornění rozsahů měření. V závěru práce je uvedeno, že snižující se koncentrace surfaktantů (CTAB, SDS) vede ke snížení tloušťky vláken. Nicméně toto tvrzení není dle mého názoru zcela jednoznačně podpořeno výsledky měření uvedenými v práci a vzhledem k rozsahu naměřených hodnot nelze vyloučit nulový či zanedbatelný efekt povrchově aktivní látky na tloušťku připravených vláken. I přes uvedené nedostatky a výtky doporučuji bakalářskou práci k obhajobě a hodnotím ji celkovou známkou D - uspokojivě.

eVSKP id 136980