VAŠKO, D. Snížení ztrát jednofázového asynchronního motoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Student se zabýval problematikou jednofázových asynchronních motorů a možnostmi zvýšení jejich účinnosti. Zadaný výchozí motor analyzoval v programu Ansys (RMXprt a Maxwell) a srovnal s naměřenými hodnotami dodanými výrobcem. Do stejných vnějších rozměrů kostry navrhl řadu variant motoru s využitím standardních plechů statoru a rotoru od firmy Kienle+Spiess a s různou délkou a průměrem svazku, materiálem magnetického obvodu, typem vinutí. Počet závitů a kapacita běhového kondenzátoru byla přizpůsobena nejvyšší účinnosti ve jmenovitém bodě. Varianty nejperspektivnější z pohledu dosažení účinnostní třídy IE2 byly vypočteny také metodou konečných prvků v programu Maxwell. Oceňuji množství odvedené práce a dosažení zajímavých a reálně využitelných výsledků. Po formální stránce je práce zpracována pečlivě a přehledně. Student využíval pravidelných konzultací a dostupné literatury, samostatně plnil zadané úkoly. Zadání bylo zcela splněno.
Předložená bakalářská práce má rozsah 65 stran včetně sedmi stran příloh a je rozdělena na úvod a pět kapitol včetně závěru. Neformálně lze práci rozdělit na dvě části – teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá popisem konstrukce a funkce asynchronních strojů s důrazem na jednofázové asynchronní stroje a také rozborem ztrát těchto strojů. V praktické části je uveden přehled několika konstrukčních úprav, které by měly vést ke zvýšení účinnosti konkrétního jednofázového motoru s pomocným vinutím. Cílem bylo dosáhnout účinností třídy IE2. Všechny uvedené možnosti byly studovány pomocí simulací v programu RMxprt nebo metodou konečných prvků. V práci se vyskytuje několik málo překlepů, např. na str. 19 se jako jednotka frekvence používá hz s malým h. V úvodu se uvádí, že jednofázové asynchronní motory se používají v pračkách, vysavačích a ručním nářadí. V těchto spotřebičích se ale běžně používají univerzální komutátorové motory. Praktická část práce působí místy poněkud nedomyšleně. Do schématu zapojení, které bylo využito při simulacích a je na obr. 4.2 na str. 45, byly přidány dva voltmetry, které podle textu umožňují zobrazení napětí, která by jinak nebyla dostupná. V schématu zapojení je mezi nimi připojen pouze ampérmetr, který je v modelu pravděpodobně nastaven jako ideální, tj. s nulovým vnitřním odporem. Oba voltmetry pak zřejmě měří stejné napětí a to navíc napětí napájecího zdroje, což je přímo dostupná informace. V tabulce 4.2 na str. 50 by mělo být uvedeno porovnání výsledků simulací a měření, výsledky měření zde ale uvedeny nejsou. Aby bylo dosaženo co nejvyšší účinnosti, je v práci dopočítáván průměr vodičů vinutí tak, aby bylo dosaženo nejvyššího přípustného plnění drážky. Takto dopočtené průměry ale neodpovídají běžně dostupným vodičům. Z textu není zřejmé, jestli byl při simulacích uvažován takto dopočtený průměr, nebo jestli byl použit nejbližší průměr z řady běžně dostupných vodičů. Při výpočtu činitele plnění se pracuje s čistou plochou drážky zjištěnou z výkresu plechu, neuvažuje se tedy drážková izolace. Práce splňuje všechny body zadání a lze ji doporučit k obhajobě.
eVSKP id 133314