ŘEHOŘKOVÁ, I. Analýza variability srdečního rytmu v animálních modelech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Slečna Iveta Řehořková vypracovala bakalářskou práci na téma Analýza variability srdečního rytmu v animálních modelech. V teoretické části se studentka zaměřila na měření elektrické aktivity srdce u lidí a dále u laboratorních zvířat. Analýzu elektrokardiogramu a srdečního rytmu uvedla podrobně pro lidské záznamy. Tyto postupy pak použila pro hodnocení záznamů ze zvířecích srdcí. Modifikace těchto postupů pro zvířecí záznamy EKG nejsou v práci diskutovány a nebyly použity, proto některé výsledky jsou zatížené touto chybou. Studentka během semestru využívala konzultace, byla aktivní a navržené postupy realizovala. Předloženou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm D/68 bodů.
Studentka Iveta Řehořková ve své bakalářské práci navrhla a implementovala metody pro analýzu HRV ve vybraném animálním experimentu s vyvolávanou ischémií. Rešerše obsahuje redundantní, relativně rozsáhlou kapitolou o anatomii srdce, obecných pojmech z oblasti elektrické srdeční aktivity a snímání a popisu lidského EKG. Naopak zde postrádám jakoukoliv zmínku o nelineárních metod používaných pro analýzu HRV, přestože tyto informace jsou částečně obsažené v jednom z citovaných literárních zdrojů. Text je místy nekonzistentní a některé informace se opakují ve dvou po sobě jdoucích kapitolách. Jsou zde popsaný souvislosti mezi HRV parametry a přítomnosti infarktu myokardu u pacientů. Zhodnocení aplikovatelnosti těchto i jiných úvah na data, měřená v animálním modelu izolovaného srdce, však zcela chybí. Rovněž bych zde očekávala popis vybraných HRV parametrů (nebo alespoň průběhů RR intervalů) v různých animálních experimentálních protokolech s využitím izolovaného srdce nebo in situ. Text obsahuje faktické chybné údaje. Např. studentka uvádí zcela zavádějící definici NN intervalů, stěžejních pro analýzu HRV, a zmiňuje neexistující pojem „hodnota HRV“, kterou uvádí v desítkách ms. Praktická část, zabývající se návrhem a implementaci metod analýzy experimentálních dat, má řadu nedostatků. Není zde detailně popsán způsob měření EKG, vč. počtu a umístění dostupných svodů. Nejsou zdůvodněny prováděné kroky předzpracování, jako filtrace a umocnění EKG; parametry použitého filtru jsou dostupné až v přiloženém kódu. Lepší orientaci by jistě pomohlo blokové schéma navrženého postupu. Postrádám detailní zdůvodnění a grafickou ilustraci výběru parametrů algoritmu pro detekci QRS komplexů v různých fázích experimentů. Kvalita detekce QRS byla vyhodnocená mimo jiné specificitou, což v dané aplikaci nemá smysl; do hodnocení měla být zahrnutá spíše pozitivní prediktivní hodnota detekce a v práci nesmí chybět ani toleranční pásmo použité při hodnocení detektoru. Studentka sice zmiňuje, že výsledná analýza HRV mohla být ovlivněná chybnou detekci QRS, avšak neřeší případné chybějící nebo falešné detekce či výskyt ektopických cyklů. Výpočet a analýza odvozených parametrů nejsou konzistentní. Některé parametry jsou odvozeny z 1min, 5min, 15min intervalů nebo z celého záznamu (což je zbytečné vzhledem k měnícím se podmínkám experimentu). Některé parametry se jistě daly odvodit z krátkých, 1min segmentů vzhledem k vyšší tepové frekvenci morčete, avšak studentka tento argument neuvádí a hlouběji se nezabývá rozdíly v interpretaci lidských a animálních dat. Obecně tedy chybí kritický přístup k vybraným parametrům. Např. z dostupných dat se nedá validně odvodit parametr ULF (ultra-nízké frekvence ve spektru), který vyžaduje 24h záznam. U izolovaného srdce rovněž nemá význam hodnocení HRV parametrů, souvisejících s dechovou aktivitou. Původní definice parametrů NN50/pNN50 a rozsah frekvenční osy ve spektrech by měly být modifikovány s přihlédnutím k vlastnostem animálního záznamu. Vzhledem k chybějícímu zpracování posloupností RR intervalů (jako např. standartní procedura detrendingu), frekvenční parametry mohly být ovlivněny přítomností nežádoucích nízkofrekvenčních složek (viz Obr. 15). Kladně hodnotím snahu studentky o popis a grafické ilustrace parametrů HRV v různých experimentálních fázích. Zobrazení časového průběhu parametrů by mohlo být doplněno o kontrolní hodnoty (např. z poslední minuty klidové fáze). Krabicové grafy parametrů měly vycházet ze stejně dlouhých fází (viz 1min klidová fáze vs. 15min ischémie/reperfuze na Obr. 22-26). Tabulky jsou méně přehledné a informativní a ve zvoleném formátu patří spíše do přílohy. Kapitola o statistickém zpracování je příliš strohá a zcela opomíjí frekvenční parametry. t-test byl použit bez ověření normality rozdělení a homogenity rozptylů dat. Není jasné, který okamžik kontrolní fáze byl použit při srovnání s ischémii/reperfuzi. Výsledky testování mohly být ovlivněny přítomností odlehlých hodnot (viz Obr. 22-26), což v práci není nijak okomentováno. Testování probíhalo zvlášť pro každé zvíře, avšak vhodnější bylo uvažovat všechna dostupná data najednou, přitom experimentální fáze měly byt rozděleny na dílčí úseky (např. začátek/střed/konec) pro dosažení validnějších a detailnějších výsledků v případě dynamicky měnících se parametrů. Formální stránka je průměrná, jazyková a stylistická úroveň je dobrá. Některé tabulky přesahují šířku textového pole. Asi u poloviny literárních zdrojů chybí autoři. Obr. 14 a 15 obsahují chybně popsané osy či jednotky. Příloha se skládá z velkého množství grafů a tabulek, které vůbec nejsou zmíněné v práci. I přes uvedené výtky považuji zadání za splněné a hodnotím práci stupněm D/67 b.
eVSKP id 142082