SAKMÁROVÁ, K. Vliv polohy těla na rychlost pulzové vlny v horní končetině [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Klára Sakmárová se ve své práci věnovala detekci rychlosti pulzové vlny (PWV) tep po tepu. V úvodu textu srozumitelně popsala význam hodnocení PWV a napsala přehled metod měření a detekce PWV. Pro analýzu PWV ze signálů krevního tlaku a EKG si vybrala vhodnou metodu detekce QRS a diastolických tlaků, tuto metodu implementovala v matlabu a zanalyzovala zadané signály naměřené na dvou skupinách zdravých dobrovolníků – vojenských pilotech a věkově odpovídajících studentech. Výsledky poté statisticky vyhodnotila a oddiskutovala. Studentka pracovala samostatně a svojí práci konzultovala. Text je adekvátně ozdrojovaný. Tím splnila všechny body zadání bakalářské práce. Studentka se v úvodu v některých směrech zbytečně moc rozepisovala. Text je sice srozumitelný, ale rozdělení do podkapitol ne vždy úplně šťastné. Na druhou stranu implementace rozměření PWV v matlabu je velmi zdařilá a úspěšná. Je tedy vhodná k využití při dalších analýzách PWV na Fyziologickém ústavu, a to byl hlavní smysl práce.
Splnění zadání práce-Studentka obsahově splnila všechny body zadání bakalářské práce. Celkové hodnocení jednotlivých částí práce – Bakalářská práce je logicky vedena a kladně hodnotím, že teoretický úvod shrnuje fyziologické pozadí studovaného tématu bez nadbytečných informací. Na straně 15 chybí odkaz na citovaný text (odkaz na studii MRI a PWV korelace). Dále je na straně 19 v podkapitole popis EKG signálu popisován také krevní tlak a jeho složky. Tato část by měla být v samostatné podkapitole. Ve výzkumné části jsou jednotlivé postupy dostatečně okomentovány a logicky vedeny. Výsledková sekce obsahuje adekvátně zvolené statistické metody, ale není potřeba již vysvětlovat proč by bylo vhodné za jiných podmínek zvolit jinou metodu (strana 39; volba ANOVA), není to předmětem práce. Není také vhodné v této části polemizovat nad výsledky, tato část by se hodila spíše do diskuze (strana 37; poslední odstavec). Diskuse, naopak obsahuje dostatečné argumenty pro výsledky práce bez zbytečného opakování všech naměřených výsledků. V závěru jsou adekvátně shrnuty výsledky práce a jejich další možné studium. Celkové shrnutí formální úrovně práce – Lehce matoucí je střídání časů. V práci se střídá minulý, přítomný i budoucí čas, považuji za vhodnější práci časově sjednotit. Další drobné stylistické chyby typu různá výška řádkování, malá písmena na začátku věty, střídaní stylů pro popis zkratek nebo střídání mezerníků a celých vět u číslovaných seznamů se vyskytují téměř na každé stránce teoretického úvodu. Celkové shrnutí – Slečna Sakmárová předložila odborně zdařilou práci prokazující její medicínské i technické znalosti. Celkovou úroveň práce snižují zbytečné stylistické a formální chyby, které se v textu vyskytují poměrně hojně. Celkově jde ovšem o tematicky pečlivě zpracovanou práci, kterou studentka prokázala své schopnosti a práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 134393