KAHOUN, K. Ohřev elektrickým obloukem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.

Posudky

Posudek vedoucího

Šimek, David

Student Karel Kahoun měl za úkol nastudovat průmyslové aplikace ohřevu elektrickým obloukem a nabyté znalosti poté aplikovat v experimentálním měření vlivu povrchové úpravy vsázky na množství přeneseného tepla z oblouku do vsázky při různých elektrických příkonech dodávaných do elektrického oblouku. Autor vypracoval práci samostatně s občasnými konzultacemi s vedoucím práce. Měření proběhlo pod vedením vedoucího práce s asistencí studenta. Student následně provedl vyhodnocení měření a zpracování výsledků. Během měření bylo dosaženo zajímavých výsledků, vlivem nedostatku času však samotné slovní vyhodnocení výsledků není příliš obsáhlé a nepopisuje dostatečně detailně výsledky experimentu. Práci doporučuji s výše zmíněnými výhradami k obhajobě.

Navrhovaná známka
C
Body
78

Posudek oponenta

Zelenka, Michal

Předložená bakalářská práce studenta Karla Kahouna se zabývá ohřevem elektrickým obloukem. V úvodní části práce (kapitole 2) autor zpracoval základní teorii elektrického oblouku. Kapitola 3 se věnuje samotnému ohřevu elektrickým obloukem v průmyslových aplikacích. Je zde popsáno využití elektrického oblouku v elektrických obloukových pecích a v oblasti svařování a řezání. Kapitola 4 se zabývá způsoby šíření tepelné energie z elektrického oblouku do blízkých předmětů – vedením, prouděním a radiací, přičemž šíření tepla radiací je zde popsáno velmi stručně. Vzhledem k tomu, že se v praktické části práce jedná o hlavní způsob šíření tepelné energie, není popis zcela dostačující. Druhým úkolem bylo podle zadání popsat funkci laboratorního přípravku pro generaci elektrického oblouku. Tomu se věnuje jedna strana – kapitola 5. Je zde uvedena fotografie měřicího pracoviště a jednoduché schéma zapojení přípravku v elektrickém obvodu. Popis samotného přípravku (princip funkce, uspořádání a tvar elektrod, ovládání pohybu elektrod) zde chybí. Tento bod zadání tedy považuji za nesplněný. Hlavním bodem zadání bylo na přípravku z předchozího bodu zadání změřit a vyhodnotit závislost přenosu tepla z elektrického oblouku do vsázky na procházejícím proudu při různých povrchových úpravách vsázky. Příprava a postup měření jsou zde popsány převážně slovně. Slovní popis však zcela přesně neuvádí, v jakém místě vzhledem k laboratornímu přípravku a generovanému oblouku se nacházel stojan s umístěným měřeným vzorkem, izolační clonka a termočlánky umístěné ve vzorku. Chybí zde nějaká ilustrace nebo schéma, kde by bylo vše názorně rozkresleno a popsáno. Uvedené fotografie samotného přípravku a samotného stojanu v kapitole 7.3 jsou v této souvislosti nedostatečné. Vyhodnocení měření je stručné. Autor pouze uvádí, že výsledky měření odpovídají teoretickým předpokladům v souvislosti s množstvím absorbované (resp. odražené) tepelné energie v závislosti na povrchové úpravě jednotlivých vzorků. Jednotlivé naměřené závislosti by zde měly být více popsány a porovnány mezi sebou. Chyby měření zde diskutovány nejsou. Kapitola 8 se věnuje použitým přístrojům. Této kapitole je věnován nadbytek stran. Například měřicí základna ALMEMO je zde popsána na více než jednu stranu. V závěru práce se kromě stručného vyhodnocení měření částečně opakuje to, co již bylo uvedeno v teoretické části práce – podle čeho se dělí obloukové pece a svařování elektrickým obloukem. Úroveň práce je nízká. Podstatné a důležité části jsou v práci popsány stručně, nebo zde chybí. Naopak ostatním nepodstatným částem je zde věnován nadbytek prostoru. V práci se občas vyskytují gramatické chyby (například opakující se „termočlánky byli“), překlepy (například „vázka“, „sázka“ namísto vsázka) i stylistické chyby. Práce vykazuje nízkou úroveň odborného vyjadřování. Některé odkazy na obrázky v textu neodkazují na příslušný obrázek (například schéma zapojení přípravku). V práci jsou také odborné nedostatky (viz otázky k obhajobě). Autor ve změřených grafických závislostech nerozlišuje teplotu a oteplení. V názvech grafů uvádí: „závislost teploty na čase při proudu…“. Na svislé ose těchto grafů je však evidentně oteplení. Práce svědčí o nepečlivosti studenta. Kromě bodu č. 2 student zadání práce splnil. Pokud zodpoví všechny otázky, doporučuji práci i přes výhrady k obhajobě.

Navrhovaná známka
E
Body
58

Otázky

eVSKP id 91605