ZACH, P. Návrh vývojového kitu s obvodem FPGA [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Předkládaná práce se zabývá návrhem vývojového kitu s obvodem FPGA pro vývoj a implementaci logických obvodů. První kapitola popisuje různé typy programovatelných logických obvodů a srovnává jejich výhody a nevýhody. Také popisuje nejznámější způsoby konfigurace programovatelných logických obvodů a porovnává je mezi sebou. Druhá kapitola podrobně rozebírá architekturu Xilinx FPGA obvodu 7. řady. Třetí kapitola se zabývá návrhem samotného vývojového kitu a programovacího zařízení. V práci jsou shrnuty dostupné prostředky použitého FPGA obvodu, podrobně popsány periferie, které se na vývojovém kitu nachází a porovnání s vývojovými kity dostupnými na trhu. Poslední kapitola nastiňuje problematiku výroby prototypu vývojového kitu a jeho testování. Odborná úroveň bakalářské práce je na velmi dobré úrovni. Osobně se mi velice líbil samotný návrh desky plošných spojů pro vývojový kit. Je zde patrné, že si student dal při návrhu velmi záležet. Logická struktura práce a návaznost jednotlivých kapitol je rovněž na velmi dobré úrovni. Formální stránka práce je velmi dobrá s minimem překlepů a pravopisných chyb. Z práce je znatelné, že je student podrobně obeznámen s danou problematikou a je schopen jasně formulovat myšlenky tak, aby byly pochopitelné pro každého zájemce o tuto tématiku. Předložená bakalářská práce odpovídá zadání v plném rozsahu.
Student se ve své bakalářské práci zabývá univerzálním vývojovým kitem, propojujícím obvod FPGA s různými periferiemi. Ve velmi pěkně strukturované práci student nejprve v dostatečné míře a velmi přehledným způsobem popisuje programovatelné logické obvody jako nutnou prerekvizitu pro návrh samotného zařízení. V další části se student zaobírá návrhem kitu, a jeho sestavením a oživením. Celá práce je psána velmi čtivě a je vidět, že autor je s předloženou problematikou plně srozuměn. Z formálního hlediska bych vytknul pouze nevhodné vkládání obrázků doprostřed věty (obr. 1.1, 1.8, 2.2, 24, atd), dokonce je v jednom případě obrázek vložen doprostřed rozděleného slova (obr. 1.2 a 1.3 na str. 14). Dále bych vytknul různou proporci obrázků, např obr. 3.3, ale i 3.2. To jsou však mírná pochybení, která nepůsobí příliš rušivě. Z technického či odborného hlediska bych uvítal v kapitole popisující návrh zařízení vhodnější strukturu. Nejprve je vhodně uveden diagram celého zařízení (obr. 3.1). V dalších podkapitolách, kde se návrh rozpadá na jednotlivé bloky či segmenty, jsou tyto popsány pouze textem, bez vložených kýžených částí schématu. Zde text oplývá názvy symbolů, integrovaných obvodů a názvy signálů, nicméně pro potřebnou orientaci v popisu musí čtenář neustále vyhledávat dotčenou část v příloze. Dále zde postrádám vzorce, alespoň ty, které nutně musel student vypočítat pro nastavení specifických hodnot zařízení, která jsou v textu zmiňována (zpětná vazba zdrojů, zpoždění signálu na paralelní sběrnici, děliče, předřadné odpory...). Výše uvedené informace bych uvítal více, než část věnovanou samotnému osazení DPS a popisu odstraňování chyb (ten bych naopak z textu úplně vyloučil – není důležitý pro popis návrhu). Zde se opět jedná o subjektivní názor, který pouze mírně snižuje hodnocení jinak poměrně náročné a výborně provedené bakalářské práce. Jako protiváhu uvedeným výtkám, bych postavil náročnost návrhu nejenom hlavního kitu, ale také realizaci podpůrných obvodů, u kterých bych ocenil zejména návrh DPS. Je na výborné úrovni.
eVSKP id 134687