HOFFMAN, P. Analýza spektra a směrovosti xylofonu, vibrafonu a zvonkohry [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Student měl změřit a vyhodnotit spektra vybraných tónů hraných různě tvrdými paličkami alespoň ve třech odlišných dynamikách. Zároveň změřit a vyhodnotit směrové vyzařování nástrojů. Z pohledu organologie dostatečně popsal historii xylofonu, vibrafonu i zvonkohry. Je škoda, že se více nevěnoval stavbě nástroje a důsledkům nakolik oscilátory (kameny) z různých materiálů spolu s rezonátory ovlivňují jakost spekter. V případě excitátorů – paliček tak učinil. Dobře nastudoval a popsal rozdělení pásem v harmonické řadě, i jak se jednotlivé složky podílejí na barvě. Popsal způsob, jakým měříme a vyhodnocujeme míru inharmonicit. Byl však zcela lakonický, pokud se týká podrobnějšího popisu metod, kterými analyzoval spektra (DFT, FFT?) a hlavně formantové oblasti (použil lineární prediktivní kódování?). Popsal měření směrovosti (kolik mikrofonů v jaké vzdálenosti, výšce), ale už ne vzorec a výpočet, které pro vyhodnocení směrovosti použil. Samostatně změřil, zanalyzoval, vyhodnotil a do komparačních tabulek sestavil srovnání harmonických složek co do výkonu, srovnání inharmonicit i jakosti formantových oblastí. Vytvořil i podrobné směrové grafy. Místy u tabulek chybí popis, o který tón se jedná (např. 6.1., 6.3), nebo by se hodil podrobnější komentář (např. 5.38, 5.39 ad. – jak byla odhadnuta šířka formantové oblasti – podle jakého poklesu, standardu?). V textu jsou občas drobné gramatické chyby - chybí např. tečka za pořadový číslem. Je škoda, že v závěru neprovedl hlubší srovnání mezi xylofonem, zvonkohrou a vibrafonem a nesesumíroval poznatky týkající se právě jakosti spektra (hlavně inharmonicit) i směrovosti. Praci i tak hodnotím kladně a to díky samostatnosti a hlubším poznatkům o barvě melodických bicích nástrojů. Otázka k obhajobě: Jaký postup byste navrhl, kdybyste měl prozkoumat, do jakých harmonií se typický vzorec zvonkohry, vibrafonu a xylofonu bude pojit komplementárně a ve kterých harmoniích se budou naopak harmonické/inharmonické složky více maskovat?
Tato diplomová práce odpovídá formálním náležitostem a nevykazuje zjevné nedostatky. Pokyny pro vypracování zadání student dodržel. V prvních teoretických částech, které zahrnují kapitoly 1 – 3, se student zabývá popisem měřených hudebních nástrojů a hudebním signálem jako takovým. V kapitole 4 student popisuje způsob měření. Otázkou je, jestli není výhodnější pro účely měření využít robota místo hráče, který svou interpretací může značně zkreslit výsledek. Stejně tak je otázka, jestli by při měření směrové charakteristiky nebylo výhodnější použít větší množství mikrofonů v měřícím kruhu a případně provádět měření i v různých výškách nad nástroji. I kdyby samotné nastavení bylo časově zdlouhavé, jak sám student ve své práci uvádí, výsledek by mohl být velmi zajímavý. Dále bych ocenil, kdyby podkapitoly vlastního vyhodnocení, které se věnují porovnávání nástrojů mezi sebou z pohledu spektrální analýzy i směrové charakteristiky, byly obsáhlejší a možná by tak přinesly i další otázky a úvahy do budoucna. Celkově je ale práce na velmi dobré odborné úrovni. Student pracoval s technikou, kterou měl k dispozici a zadání práce bylo splněno.
eVSKP id 118127